Ministr průmyslu: Uran chci!

ministr průmyslu

Ministr průmyslu Jan Mládek:  Uran chci!
Vláda dnes projednává surovinovou politiku ČR

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) v novém návrhu Surovinové politiky ČR (v pondělí 25. ledna ji projedná vláda) konečně uznal zachování limitů těžby hnědého uhlí na velkolomu ČSA. Přestal také spekulovat o nových velkolomech. Stále však neodůvodnil, proč chce debatovat o návratu vyvlastňování do horního zákona. Ministerstvo také pokračuje v prosazování zbytečných a zastaralých plánů na otevírání ztrátových a rizikových nových uranových dolů.

Základním problémem ministrova návrhu je to, že se zaměřuje téměř výhradně na těžbu energetických surovin místo na energetickou efektivitu a domácí obnovitelné zdroje. Podobně jako Mládkova dříve přijatá Státní energetická koncepce ČR kalkuluje surovinová politika s dávno překonanými vizemi růstu spotřeby, kterou se snaží uspokojit zejména mixem uhlí, zemního plynu a uranu.

Přitom například i konzervativní Mezinárodní energetická agentura (IEA) považuje energetickou efektivitu za hlavní „palivo“, na jehož využití je třeba se zaměřit, a doporučuje přidat v podpoře obnovitelných zdrojů.

Také vládní tzv. Pačesova komise spočetla, že zateplování domů a obnovitelné zdroje tepla mohou postupně nahradit veškerou spotřebu uhlí a dovoz plynu pro vytápění budov v ČR.

Aktuální studie potenciálu větrné energetiky zase ukazují, že - pokud by vláda prosadila rozumnou podporu pro jejich výstavbu - mohou nové větrné turbíny už za patnáct let vyrábět více než dvojnásobek elektřiny oproti obří obstarožní elektrárně Počerady. Ta konzumuje téměř veškerou produkci uhelného velkolomu Vršany na Mostecku.

Původní návrh Surovinové politiky ČR zpochybňoval zachování limitů na velkolomu ČSA. MPO totiž svérázně interpretovalo vládní usnesení o limitech těžby uhlí z Ústí nad Labem tak, že rozhodnutí o bourání obcí bylo jen odloženo a v roce 2020 se má prolomení limitů znovu posuzovat. Aktuální text, který v pondělí projedná vláda, však už říká: „Na lomu ČSA ponechala vláda územně ekologické limity v platnosti.“ O uhlí pod obcemi uvažuje jen jako o rezervě v případě krize. Toho lze podle expertů vládního Výboru pro udržitelnou energetiku dosáhnout převedením uhlí za limity do tzv. nebilančních zásob, což znemožní zbytečné plýtvání surovinou v době, kdy není potřeba.

Změnila se i formulace týkající se tzv. rezervních lokalit pro těžbu hnědého uhlí. Zmizela kontroverzní věta o “případné ložiskové ochraně”. To by znamenalo stavební uzávěry, zastavení územního rozvoje obcí a vznik stejného problému jako v případě přímého ohrožení Horního Jiřetína a Černic.

Úvahy o vrácení institutu vyvlastňování kvůli těžbě do horního zákona muselo ministerstvo na základě námitek některých ministerstev a obcí mírně upřesnit. Nově říká, že lze uvažovat o vyvlastňování „např. v případě zásadního ohrožení energetické či surovinové bezpečnosti státu”. Ani v současném návrhu však není uveden jediný příklad, kdy by nyní - po zrušení vyvlastňovacích paragrafů v roce 2012 - nějaké ložisko stát nemohl využívat. Formulace je navíc vzhledem k různým možnostem výkladu zneužitelná.

Plány na další nesmyslnou těžbu uranu MPO nevzdává a hodlá tak zásadně změnit dosavadní strategii postupného útlumu tohoto špinavého odvětví. První na řadě by měl být nový uranový důl nedaleko Brzkova na Vysočině. Případná těžba, která vychází podstatně dráž, než je cena uranu na trhu, by tu ale neměla význam pro zvýšení naší energetické soběstačnosti: v nejlepších letech těžby (265 tun uranu) by nepokryla ani polovinu potřeby našich jaderných elektráren. S přípravou těžby v Brzkově zásadně nesouhlasí starostové, obyvatelé dotčených obcí i ekologická sdružení. Problémem jsou budoucí citelné dopady do života v okolních obcích, které již mají s těžbou negativní zkušenosti.

 

Hnutí DUHA - Friends of the Earth Czech Republic