Archiv pro rubriku: Přírodní zahrada u smrku

Modelová veřejná přírodní zahrada

Čtyři živly, kašpárek a čarodky

Velikonoce, Dny Země, čtyři živly, pálení čarodějnic, to vše jsou synonyma pro věci, které se v Přírodní zahradě u smrku Brně Kr.Poli slaví s požitkem. Letos tyto „svátky“ běží pod smrkem v týdnu od 19. do 30. dubna. I během dnů, které zde výslovně nejmenujeme, je na zahradě otevřeno: můžete přijít, posedět, nebo se třeba i válet. Pokračování textu Čtyři živly, kašpárek a čarodky

Taoistické tai chi se cvičilo pod smrkem

V Přírodní zahradě u smrku, ve vzorové společenské permazahradě se cvičilo Taoistické Tai Chi.  Skupinka deseti padesátnic se minulou neděli sešla při královopolských erbovních slavnostech, postavila se do prostoru a tiše jakoby nic začala propagovat vnitřní krásu.  

Toto sousloví zní jako banální klišé, takže jsem zrovna byla na odchodu. Bála jsem se, že nastoupí stárnoucí parta Rychlých šípů v sukních a začne spartakiáda. Scéna se ale zhmotnila do pozoruhodného obrazu: Zahrada po dešti, bujné zelenisko sklonku léta, zvuky reprodukované hudby odkudsi z dálky divadlo začalo: ženy s tichým úsměvem, obráceným dovnitř, 108 pohybových prvků, obrácených ven. Je to umění v západním světě velmi mladé, ale řeknu vám milí čtenáři, bylo to úžasné. Pokračování textu Taoistické tai chi se cvičilo pod smrkem

Nedělní koncert Cameraty Brunae u smrku

koncert Cameraty Brunae
Sbor Cameraty Brunae.

Včerejší odpolední koncert Cameraty Brunae  v zahradě pod smrkem byl už sedmým. S tradicí roste počet hudebníků i posluchačů. Během posledního roku se totiž ansámbl Cameraty Brunae  rozšířil z patnácti na třicet účinkujících.  „K původnímu hudebnímu tělesu se přidali dobrovolníci a teď máme pěvecký sbor, všechny to moc baví,“ libuje si spokojeně šéf Cameraty Brunae  Petr Zapletal.

Pokračování textu Nedělní koncert Cameraty Brunae u smrku

Guerrilla gardening á-la Greta Garbo

 Guerilla gardeningPaní Libuše Mičolová z Přírodní zahrady u smrku je první česká partyzánská zahradnice: naše první kapitánka stylu Guerrilla gardening z Brna.  Tato sedmdesátiletá dáma před 20 lety těžce nesla, jak opuštěné záhonky s mrkví pod oknem jejího paneláku pohlcuje rumiště. Zelenina se propadala se do země jako prokletý dům Usherových a místní politická vůle se těšila, že pokácí vysoký smrk a bude podnikat s betonem. Pokračování textu Guerrilla gardening á-la Greta Garbo

Příběh mírotvorného smrku

Jak si Královopolští udělali z rumiště kvetoucí zahradu a zachránili smrk

To je on! Slavný smrk.  A jeho zahradnice Libuš.
To je on! Slavný smrk s tajemstvím. A jeho zahradnice Libuš.                                                                 

 

 

„Před padesáti lety jsem ho tu zapíchla do země, aby se nemusel vyhodit.  Pochází z naší zahrady v Beskydech,“ vzpomíná paní Mičolová, jak zasadila maličký stromek na bezvýznamné městské rumiště před svým domem. „Pak jsem na něj zapomněla, ale on rostl jak blázen! Dnes je padesátník, ale má parametry stoletého stromu,“  trumfuje zahradnice.

Tajemství velikého stromu 

Když smrk povyrostl, chtěli jej úředníci porazit a postavit na jeho místě panelák se supermarketem. Psal se rok 1992: všichni chtěli podnikat a hlavně stavět. To se ale nelíbilo místním lidem: děti si tu hrály na indiány a matky a babičky zatím ve stínu odpočívaly. Královopolští tedy pozvali odborníky, aby strom posoudili.  Vědci vyšetřili kousíčky stromu pod mikroskopem a vystavili potvrzení. Oštemplovali a strom je dnes chráněný státem. Má úžasný genofond, na který mi dali profesoři dendrologie orazítkovaný prvotřídní posudek. Nikdo mi nechtěl věřit, že tento obrovský smrk je tak mladý,“ směje se paní Mičolová. Vypadá to jako kouzlo, ale tajemství smrku je věcné: stojí na výhodném místě pod malým svahem, je tu úrodná půda a do ní stéká voda. Zpočátku smrček chránila vysoká plevel a křoví.  Teď zase veliký smrk chrání ostatní stromy a keře kolem sebe.

Svatořečení velkého stromu

Kolem smrku vznikla komunita lidí, nejprve s úředníky bojovala, ale nakonec se pod stromem všichni udobřili a šlo to. Dohodli se, že smrk zde zůstane, protože je obrovský, úžasný a kvalitní. Je to přímo větrolam, ochránce přírodního koutu. Podnikatelé totiž uznali, že stavět v maličkém dolíku by byl pěkný nesmysl. Pomohli ochránci přírody sdružení pod jménem Veronica: zaplatili posudky a odborníky. Úředníci z Králova Pole  zase investovali do drobných zahradních prvků a tím propojili zahradu s městským parkem. A tak zároveň se smrkem zůstala v dolíku pod panelákem první veřejná přírodní zahrada v Česku a všem je tu pro radost. Až české městské zahrady zaujmou historiky, královopolský mírotvorný smrk se dostane do učebnic.

 

Pavla Hobstová

 

Síla vesmírná (První veřejná zahrada v Brně)

Jsme v Zahradě u smrku v Králově Poli, kterou Brňané s pýchou označují jako první veřejnou zahradu v České republice.

Krása nesmírná
Krása nesmírná                                                                                             Foto: Pavla Hobstová

Společnost, která právě míří pod stromy, schované mezi dvěma brněnskými paneláky, není zrovna ideálem uniformity. Průchodem proudí matky s dětmi, babičky, mladí batůžkáři i pár bílých límečků. Všichni usedají na jednoduché dřevěné lavice a za chvíli se na trávě mezi trsy květin pustí do cvičení. Je podzim, místní radnice odstartovala další ročník populární série přednášek, cvičení a pochodů, nazvané Brněnské dny pro zdraví, ale na dnešní ranní seanci je důležité především místo. Jsme v Zahradě u smrku v Králově Poli, kterou Brňané s pýchou označují jako první veřejnou zahradu v České republice.Obyvatelé mnoha jiných měst namítnou, že tohle znají taky, ale to nic nemění na tom, že „u smrku“ se podařilo proměnit jeden nevábný městský dvůr v půvabné místo a otevřít ho pro každého, kdo má zájem sem přijít. Pokračování textu Síla vesmírná (První veřejná zahrada v Brně)