Co je permakultura

Pojem "permakultura" začali jako první používat Australané, v jejich zemi vyšla v osmdesátých letech kniha s názvem  Permakultura  (autoři Bill Mollison a David Holmgren). V té době se začal po celém světě v oboru ekologie používat pojem „trvale udržitelný rozvoj“. U nás byl  prvním uživatelem odborného termínu "trvalá udržitelnost" ekolog a bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan.

Permakultura a trvalá udržitelnost

Dnes oba pojmy - permakultura a trvalá udržitelnost - patří k odborným termínům v oboru ekologie. Označují prakticky jeden a týž jev, jen v jiném měřítku. Trvale udržitelný rozvoj se vztahuje na celou lidskou společnost,  hospodářství a životní prostředí. Zahrnuje pod sebe témata jako životní úroveň či blahobyt. Chápe blahobyt nejen jako růst ekonomiky, ale také zachování přírodních hodnot (ekosystémů, živočišných a bylinných druhů). Říká, že  dobrý stav přírody je součástí blahobytu.

Naproti tomu pojem permakultura popisuje malá vymezená území jako je zahrada, nebo park. Permakultura pod své projekty zahrnuje menší či větší parkové či zahradní útvary, které fungují na principech trvalé udržitelnosti.

Permakultura má  zatím jen krátkou historii, obor je velmi mladý.  Zahrady v tomto stylu přicházejí v posledních letech do módy. Atraktivní pro dnešního zahradníka je požadavek, že nejprve je nutné něco vědět o botanice, nebo ekologii. Z toho lze vycházet při budování všech přírodních systémů, kterým permakultura dává svou značku.

Jako první začali tento pojem používat Australané, v jejich zemi vyšla v osmdesátých letech kniha s názvem  Permakultura  (autoři Bill Mollison a David Holmgren). V té době se začal po celém světě v oboru ekologie používat pojem „trvale udržitelný rozvoj“. U nás byl prvním uživatelem odborného termínu "trvalá udržitelnost" ekolog a bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan.

Definice

Samotný pojem „permakultura“ není úplně jednoznačný. Pro pořádek použijme  definici z Wikipedie: Název je složenina  slovíček permanent a agriculture (angl.). Permanence (trvalost) reprezentuje trvalou udržitelnost a druhé slovo (zemědělství) značí přístup k půdě nebo přírodě obecně. Permakultura se nemusí vztahovat  pouze na ekologické zemědělství, jde spíš o životní styl, který zahrnuje jak kulturu samotnou, tak i ekologii.

Helena Vlašínová: rysy přírodních zahrad

Helena Vlašínová

Dovolím si popsat základní rysy, které pro přírodní zahradu vyzdvihuje přední brněnská zahradnice a vědkyně z Mendelovy univerzity. Podle Heleny Vlašínové jsou  čtyři, ale taky možná 10, nebo jen jeden. Jde o to jak se na ně díváme. Může jich být sto,  nebo třeba jen jeden, základní. Prostě je to tak jak si to nastavíte.

Tady je máte:

Půda není jen výrobní prostředek, ale náš partner. Živý organismus, který obsahuje miliony organismů, které vědci označují slovem živena (biota), které neustále pracují. Když zasáhneme do zdravé půdy nezdravě, mikroorganismy zahubíme a půda se stane mrtvou.

  1. Plevel není nutné hubit, není pro naši zahradu nebezpečný. Necháváme jej na záhonu růst, nebo jej vytrháme a necháme ležet mezi řádky, abychom neodnášeli z půdy živiny. Zapůsobí jako mulč.  Případně byliny konzumujeme, nebo kompostujeme. (O pleveli si ještě popovídáme na jiném místě). V zahradě necháváme růst jedno přes druhé, jahody vedle česneku, plevel s mrkví. Vše je v symbióze. Důležité rysy.
  2. Škůdce není nutné chemicky hubit. Podle Vlašínové příroda pojem „škůdce“ dokonce ani nezná.  To člověk si začal rostliny rozdělovat a zašel tak daleko, že pěstuje monokultury, což přírodu naprosto vychýlí z rovnováhy.
  3. Na podzim neshrabujeme listí, a už vůbec jej nemáme pálit. Je to přirozená ochrana půdy před mrazem, shrabeme jej teprve s jarem, kdy se stane základem kvalitního humusu.  V dobrém kompostu probíhá teplota kolem 60 stupňů, takže nemusíme mít strach z chorob. Vyrobíme ceněnou „listovku“, kterou bychom museli nahradit jedině nákupem drahé rašeliny, nebo hnojiv.

Z knihy Zdravá zahrada Heleny Vlašínové  

(kap. Hlavní rysy)

připravila Pavla Hobstová

 

2 komentáře u „Co je permakultura

  1. no tak jsem se chtěla dozvědět, co je to vlastně ta permazahrada (mám podezření, že ji mám taky) – a nic. dopiš to! n.

  2. Myslím, že tam máš mnoho permaprvků. Nejvíc vám chybí jezírko s lekníny. Zato máte úžasné třešně. S jarem je vyfotíme a ukážeme čtenářům.

Napsat komentář