Erik Tabery

Jak Erik Tabery zasadil strom

Erik Tabery
Zasadil Erik Tabery.

Dobrá zpráva, i když z roku 2013:

Na svém facebooku jsem si všimla netypické zprávy šéfredaktora Respektu.  „FB-přítel“ Erik Tabery mívá pod svými anotacemi dlouhá vlákna komentářů pražských intelektuálů – pochopitelně na téma politika. Jejich obsah ale ztrácí platnost skoro okamžitě, protože v politice jsou dneska fofry, že. Než dočtete vlákno ke konci, začátek je potřeba vyměnit, aby to mělo hlavu a patu. 

 

Zpráva o stromu

Ale příběh o zasazení stromu bude dobrý vždycky, i když jeho příspěvek zmizel v propadlišti dalších, jen dočasně platných zpráv. Erik zasadil před 20 lety strom. Vlákno se ale nerozvíjelo, intelektuálové mlčeli, zpráva byla zřejmě jasná, a tedy nevhodná k diskuzi. Všem bylo jasné, že je to dobré. Ticho se mi zdálo tíživé, pochvala zbytečná, všichni souhlasí a Erikův modřín roste. A tak jsem tedy připsala, že je to bezva ale ještě lepší by bylo, kdyby to byl strom listnatý. To přímo zvedlo ze židle jistého ekologa, který připsal, že modřín je zhovadilost a kýč. Vlákno se začalo větvit, Erikův strom se všem zalíbil, mnoho čtenářů se rozčílilo a radili Erikovi, aby jej zbytečně nekácel.

Brzy se objevil ještě mnohem zajímavější fenomén: na FB zprávě o zasazeném stromu se ukázalo, jak se v poslední době mění vkus čtenářů: Erikovy politické poznámky přinesly každá od 60 do 80 lajků, ale byly i perly za stovku. Ovšem zpráva o zasazení stromu hodila Erikovi 400 lajků. A to byl prosím rok 2013, letos by to bylo určitě ještě lepší.

Erik Tabery určitě ví, co se dnes líbí a nepůjde pro sekeru. Ale pro blaho nás všech přidám vysvětlení, proč je lepší strom listnatý než jehličnatý, ale zase proč je lepší strom pichlavý, než žádný.  Nejde totiž jen o známá permakulturní pravidla domácích odrůd, nebo svinstvo z tůjí.

O stromech dokáže skvěle polopaticky instruovat biolog doc. RNDr. Jan Pokorný, šéf třeboňského výzkumného ústavu ENKI (a svého času také můj spoluautor v Respektu, bylo mi velkou ctí). Takže jak to vidí biolog:

Slovo biologa

Strom zadrží vodu (v kořenech, jehličí, listech). Listy dají dohromady obrovskou odpařovací plochu. Odpařování vody – ochlazuje okolí (to se nám líbí). V jejich stínu a chladu se sráží vodní pára a voda se dostává do půdy. Ta pak opět prochází stromem a odpařuje se.  Až sem to známe všichni.

Rozdíl dvou stínů

Srovnejme stín slunečníku a stín stromu o stejném průměru. Pod stromem je chladněji, protože ten odpaří až několik set litrů vody za den. Přepočteme-li skupenské teplo nutné k odpaření, zjistíme, že strom chladí 10-20 kilowatty, tedy jako několik desítek běžných ledniček. K odpaření získává strom energii ze slunce (denně si bere asi 450 kWh sluneční energie). Tato energie se potom váže ve vodní páře a při zpětné přeměně páry ve vodu se opět uvolní a ohřívá okolí.

Ledničky a elektrárny

Vykácením stromů vyřadíme přirozené klimatizační zařízení. Sluneční energie, která se váže do vodní páry na 20 km2 krajiny dobře zásobené vodou, je srovnatelná s množstvím elektrické energie, kterou vyrobí všechny naše elektrárny.

Nad suchým krajem se tato energie mění přímo v teplo, a tím vznikají velké teplotní rozdíly. Vyrovnávají se silnějším prouděním vzduchu. V přehřáté krajině se vodní pára rychle odpaří, srazí se ale až daleko odtud na chladných svazích zalesněných kopců, u nás například v Orlických horách, Beskydech a Jeseníkách, kde dochází k přívalovým dešťům.

Tolik názorná ukázka z fyziky, biologie a taky novinařiny. A vysvětlení, proč by byl lepší strom listnatý.  Myslím, že Erik Tabery, a pak ještě další a další muži,  brzy vysadí další stromy a bude se to líbit.

Pavla Hobstová