Rajčata ze skořápky

Rajčata ze skořápky
Rajčata ze skořápky

S jarem se budeme rozhodovat, zda na zahradě budeme pěstovat rajčata. Většina zahrádkářů koupí sazeničky, které nejprve opatrují doma na okně, až přijde čas, přesadí je do zahrady. Ti zkušenější vypěstují rajčata už od samotného semínka.

To získáme samozřejmě z rajského jablíčka, na podzim z plodu vytlačíme semena na husté sítko (vhodné jsou např. čajová jemná sítka z umělé hmoty), propláchneme vodou a necháme usušit.  S jarem je zasejeme je do hlíny, bude jich spousta, takže jednotlivé sazeničky později probereme podle potřeby.

Helena Vlašínová pro permazahradu doporučuje pěstování drobných „divokých“ rajčátek (rajče polní). Jeden plod dá celou hromadu drobných semen. Sazenice i dospělé keříky jsou velmi odolné, plody chutnají skvěle, od vyšlechtěných odrůd cherry, nebo mini jsou na pohled k nerozeznání, chuť je ovšem mnohem lepší, intenzivní a živá.

Někteří zahrádkáři v „permakulturní rajčata“ vůbec nevěří. Tvrdí, že sazenice jsou choulostivé na vlhkost, potažmo na hnilobu a plíseň, takže bez postřiků se vypěstovat vůbec nedají. Řešením je volba odolné odrůdy: drobné rajče polní rodí hojně a chutná velmi permakulturně.

Důležité  je ochránit rostlinku také před slimáky. Nedávno jeden z mých FBpřátel přišel s roztomilým nápadem: zasel semínka rovnou do slepičí skořápky. Když vyraší sazenička, zapíchne celou skořápku do hlíny hned jak počasí nebo skleník dovolí. Rajčata sílí, a jejich kořeny vlastními silami skořápku roztrhnou a vyhrnou z hlíny na povrch.  Vaječná skořápka ochrání keřík před slimáky.

Moje babička tento fígl dávno znala.  Sypala drcené vaječné skořápky pod keříky a rajčata rodila. Ostrá skořápka slimáky spolehlivě odpudila,   živočich se zřejmě cítí,  jakoby se jeho měkké tělo plazilo po nožích.

Pavla Hobstová