Šafrán Brno

šafŠafrán (Crocus L.) je vzácnost sama, všichni známe přísloví, že máme něčeho, jako šafránu. Málo.

Šafrán 2016šafrán 2016

 

Šafrán z obrázku však není koření, ale ozdoba Brna. Máme jej hodně a  nejvíc kytek najdete na Rybářské ulici na záhonech, které jsou svou rozlehlou plochou  hodné panelových činžáků.  Tu a tam raší také v dalších parcích, třeba pod Petrovem a pod Špilberkem. Na koření jej nesbírejte, toto je šafrán jarní a je na okrasu.  Je moc príma, že se v Brně začátkem jara objevuje už pár let. To, co je na Oltecu, na Starém Brně, to je ovšem šafránové posvícení a letos tu kvete  poprvé.

Rybářské ulici dodal šťávu, prostě ji správně okořenil. Když zarumpluje zoncna, správní kořeni zaklapnó klustý bichle (notebooky), vyčistí kecny a valí si to lahváčema před baráky. Prigl jim muže být ukradenej, protože fógli piskajou i tady mezi fárama. Nebolí vás haksny, a tak velebíte ouřad brněnskýho štatlu. Merčíte sami, ne?

 

Koření 

šafrán2016 1

Od všeho bolení.

Šafrán, který je kořením,  se prodává v pytlíčku o rozměrech 2 x 2 centimetry. V něm najdete lehoučký purpurový chomáček, několik kousků tmavě červených pestíků. Tato špetka je vytěžena asi z deseti květů. Jeden květ má tyto pestíky tři.  Sbírat se dají jedině ručně a je to vzácná a vyhledávaná přísada do pokrmů. Pestíky jsou dlouhé asi 2 cm, jemné jako peříčko, takže na 100 gramů potřebujete prý 100 000 čnělek.  Tento šafrán, který vám právě popisuji, je používaný na kořenění jídel,  a kvete pouze na podzim - fialovým květem.  Takže odlišujte jarní šafrán na ozdobu a podzimní na koření. Domovem těchto noblesních kytiček je západní Asie.

 

Chuť šafránu?

šafrán 2016 3

Je to spíš aroma, ale znám ji jen z doslechu. Sama jsem si šafránem nikdy nic neokořenila. Používá se v orientální,  španělské, latinskoamerické a francouzské a kuchyni. Je mimo jiné také součástí známé žluté indické kurkumy. Dodává jídlu aroma a barvu:  sytou červeno-žlutou. Je to  nejdražší koření  na světě.

Pěstuje se v Íránu, Španělsku, Provence,  v Africe a a Latinské Americe. Podporuje zažívání, považuje se za afrodiziakum.

 

Botanika?

 

Rod jednoděložných, čeleď kosatcovitých (Iridaceae). Je známo asi 80 druhů, rostou  v Evropě, zvláště ve Středomoří.  Také v jihozápadní a střední Asii. 

V Česku rostou přirozeně (divoce) dva druhy. Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) – alpský kvete hlavně na Šumavě a šafrán karpatský neboli šafrán Heuffelův (Crocus heuffelianus) je  původní v Karpatech a Beskydech. Jsou to ohrožené druhy. Takže netrhat.

Pěstované šafrány jsou na českých zahrádkách fialový neapolský (Crocus napolitanus), či žlutý  (Crocus flavus) a šafrán zlatý  (Crocus chrysanthus) a další. nepotřebují velkou péči, v parku na Lesné jsou kopečky, které

Tak borci, sami merčíte, že když ouřadi ve štatlu férově háčkujou, nemusite  šmirglovat na luft za štatl,  vylezete z cimry, čučite na nóbl permazahradu, v pařátech máte čechr, hučíte s koňou od vedle a  ste v goldně.

 

Pavla Hobstová