Archiv pro štítek: Ten který sází stromy

Hnutí DUHA má prestižní cenu


Prestižní cenu od evropské nadace EuroNatur získalo Hnutí DUHA jako první laureát ve střední Evropě. Cena je za přínos ochraně přírody v mezinárodním měřítku. Tím se Hnutí Duha dostalo povýšení zařadit se mezi významné osobnosti či vědce, jako jsou například princ Charles, Nelson Mandela či Michail Gorbačov.   Pokračování textu Hnutí DUHA má prestižní cenu

Mojmír Vlašín za permakulturu v parlamentu

Známý brněnský tradicionalista v oboru permakultury – RNDr. Mojmír Vlašín (známe ho z „horizontu nad Ořešínem“, kde sázel stromy), je nezávislým kandidátem do parlamentu. Najdete ho jako volební dvojku na kandidátce Zelených pro Jihomoravský kraj. To vám musím sdělit přes permazahradu, milí čtenáři, protože nikde jinde se to nedočtete. Pokračování textu Mojmír Vlašín za permakulturu v parlamentu

Muž který sází léčivé byliny

Všimla jsem si milí čtenáři, že se hodně změnil vztah lidí k veřejné zeleni. Dřív se docela bavili politikou, ale teď se odvracejí už při pouhém šmrncnutí tohoto tématu o mozek. Myslím, že se jim dělá špatně, a tak se v honbě za pozitivním myšlením vrhají na kytky, zeleninu a léčivé byliny. Doufám, že to nezajde tak daleko, jako za komunismu, kdy se všichni zabarikádovali na svých chalupách a strčili nosy do hlíny. Pokračování textu Muž který sází léčivé byliny

Muž který sází stromy

Muž který sází stromy.

Vysoký štíhlý muž v pracovních kraťasech tlačí dvojkolku vesnicí do kopce a brzy i za vesnici a už si to šine po horizontu cestou lemovanou alejí mladičkých křehkých stromků. Na vozíku má krompáč, rýč, kanystr vody a malý výhonek stromku. Bude sázet, je neděle a má dost času. Je to muž, který sází stromy.

Jsme nad Ořešínem, maličkou obcí, která dnes patří Brnu. Muž je dnes již kovaný místní starousedlík, známý brněnský ekolog Mojmír Vlašín. Pokračování textu Muž který sází stromy

Erik Tabery

Jak Erik Tabery zasadil strom

Erik Tabery
Zasadil Erik Tabery.

Dobrá zpráva, i když z roku 2013:

Na svém facebooku jsem si všimla netypické zprávy šéfredaktora Respektu.  „FB-přítel“ Erik Tabery mívá pod svými anotacemi dlouhá vlákna komentářů pražských intelektuálů – pochopitelně na téma politika. Jejich obsah ale ztrácí platnost skoro okamžitě, protože v politice jsou dneska fofry, že. Než dočtete vlákno ke konci, začátek je potřeba vyměnit, aby to mělo hlavu a patu.  Pokračování textu Jak Erik Tabery zasadil strom

Akce slunečnice

Dubnový úkol: roubování

DUBEN

Roubování
Roubování

I když nám ještě trochu křehnou ruce, jaro už se nedá ničím zadržet. Chystáme roubování. Všechno se hrne na svět, aby nepromeškalo ani jediný sluneční paprsek. I kolem naší budky začíná být živo. Nezapomínáme proto ani na čistou vodu v našem ptačím napajedle. Jakmile podle nalévajících se pupenů poznáme, že začíná proudit míza, můžeme začít s přeroubováním jádrovin a peckovin. Místo srůstu později kontrolujeme a podle potřeby povolíme pásku. Pokračování textu Dubnový úkol: roubování

Léčivá mast proti okusu

Nenechte si sežrat pupence!

I když už je zima za námi, nabídnu recept:  léčivá mast proti okusu stromů. Ještě se může hodit, když si zvěř vyjde do sadu, pupence jsou pro ně lahůdka. Jde speciální mast Rakušana Seppa Holzera, který permazahradničí nedaleko Salzburgu. Ve velkém.

Zajíc: Chuť na pupence!
Chuť na pupence!

Rp.:  Materiae medicae:

Vezmete morek z kostí, lněný olej, křemenný písek a kravinec. Zamícháte a kropíte stromy jako když v kostele světíme vodou. Kůra stromů nasákne tukem a páchne několik let. Případně přitvrdíme, přidáme ožehnuté chlupy, spálené vlasy, nebo prasečí štětiny. (Na plotně v nádobě, která zřejmě bude k vyahození.)  Mast dobře promícháme, aby se všechny komponenty dobře spojily, pak můžeme přidat i hašené vápno. Natřeme stromy a necháme zaschnout.

Mast (liniment).

Pokračování textu Léčivá mast proti okusu

Příběh mírotvorného smrku

Jak si Královopolští udělali z rumiště kvetoucí zahradu a zachránili smrk

To je on! Slavný smrk.  A jeho zahradnice Libuš.
To je on! Slavný smrk s tajemstvím. A jeho zahradnice Libuš.                                                                 

 

 

„Před padesáti lety jsem ho tu zapíchla do země, aby se nemusel vyhodit.  Pochází z naší zahrady v Beskydech,“ vzpomíná paní Mičolová, jak zasadila maličký stromek na bezvýznamné městské rumiště před svým domem. „Pak jsem na něj zapomněla, ale on rostl jak blázen! Dnes je padesátník, ale má parametry stoletého stromu,“  trumfuje zahradnice.

Tajemství velikého stromu 

Když smrk povyrostl, chtěli jej úředníci porazit a postavit na jeho místě panelák se supermarketem. Psal se rok 1992: všichni chtěli podnikat a hlavně stavět. To se ale nelíbilo místním lidem: děti si tu hrály na indiány a matky a babičky zatím ve stínu odpočívaly. Královopolští tedy pozvali odborníky, aby strom posoudili.  Vědci vyšetřili kousíčky stromu pod mikroskopem a vystavili potvrzení. Oštemplovali a strom je dnes chráněný státem. Má úžasný genofond, na který mi dali profesoři dendrologie orazítkovaný prvotřídní posudek. Nikdo mi nechtěl věřit, že tento obrovský smrk je tak mladý,“ směje se paní Mičolová. Vypadá to jako kouzlo, ale tajemství smrku je věcné: stojí na výhodném místě pod malým svahem, je tu úrodná půda a do ní stéká voda. Zpočátku smrček chránila vysoká plevel a křoví.  Teď zase veliký smrk chrání ostatní stromy a keře kolem sebe.

Svatořečení velkého stromu

Kolem smrku vznikla komunita lidí, nejprve s úředníky bojovala, ale nakonec se pod stromem všichni udobřili a šlo to. Dohodli se, že smrk zde zůstane, protože je obrovský, úžasný a kvalitní. Je to přímo větrolam, ochránce přírodního koutu. Podnikatelé totiž uznali, že stavět v maličkém dolíku by byl pěkný nesmysl. Pomohli ochránci přírody sdružení pod jménem Veronica: zaplatili posudky a odborníky. Úředníci z Králova Pole  zase investovali do drobných zahradních prvků a tím propojili zahradu s městským parkem. A tak zároveň se smrkem zůstala v dolíku pod panelákem první veřejná přírodní zahrada v Česku a všem je tu pro radost. Až české městské zahrady zaujmou historiky, královopolský mírotvorný smrk se dostane do učebnic.

 

Pavla Hobstová