Pěstitelé rajčat stojí na prahu nové éry, v níž bude obtížnější než kdykoli v minulosti vypěstovat rajčata. Důvodem je migrace nových ras plísně bramborové z Mexika do Evropy. Nyní se tato choroba dokáže množit pohlavně. Jak na tuto zcela novou situaci reagovat?
Plíseň bramborová a Velký irský hladomor
Plíseň bramborová (Phytophthora infestans) je velice nebezpečná choroba. Za příznivých podmínek dokáže během několika dnů sežehnout celý porost rajčat či brambor. Jako by se vám přes zahradu přehnal požár.
Zůstanou jen zkroucené seschlé listy na hnědnoucích stoncích. Nedozrálé plody již nedozrají. Rajčatová sezóna skončila.
Z historie víme, jak drastické dopady může mít plíseň bramborová na zemědělství i na celou společnost. Právě tato choroba způsobila v polovině 19. století Velký irský hladomor, který zahubil více než milion Irů praktikujících samozásobitelské zemědělství založené na bramborech jako hlavním zdroji kalorií.
Epidemii plísně bramborové v Irsku způsobil zřejmě jeden jediný klon jednoho pohlavního typu plísně bramborové, který se v polovině 19. století rozšířil z Mexika do Evropy! Genetická rozmanitost choroby byla tehdy minimální. K pohlavnímu množení vůbec nedocházelo.
Ačkoli tím choroba byla do značné míry omezena, způsobila neuvěřitelnou katastrofu nejen v Irsku ale i v řadě jiných evropských zemí.
Odrůdy rajčat odolné plísni bramborové
Primabella
Resibella
Dorenia
Divoké rajče červené
Matts Wild Cherry, divoké rajče
Koralik, polodivoké rajče
Odrůdy výše jsou do určité míry odolné vůči plísni bramborové. Rozkliknutím jejich názvů níže se dostanete na e-shop Permasemínek, kde si můžete objednat semínka:
🍅 Primabella.
🍅 Resibella.
🍅 Dorenia.
🍅 Divoké červené.
🍅 Matt´s Wild Cherry.
🍅 Koralik.
Proč je dnes plíseň bramborová více agresivní než v minulosti?
Dnes je situace horší v tom, že se patogen začíná množit pohlavně. To vede k posílení jeho adaptability a selekci nových agresivnější ras.
Aby byl patogen schopen pohlavního množení, musejí být přítomny oba jeho známé pohlavní typy. Dlouho byl v Evropě přítomen pouze jeden pohlavní typ označovaný jako A1 a reprodukce probíhala čistě nepohlavně. To byl i případ Irského hladomoru. Druhý pohlavní typ A2 zřejmě až do 80. let minulého století v Evropě chyběl.
Nepohlavní spory plísně bramborové (tzv. zoospory) mají velice krátkou životnost. Přežijí cestu z jedné rostliny na druhou, hnány vzdušnými proudy, ale zimu mohou přežít jen na živém rostlinném pletivu. Proto jakmile rajčata na konci sezóny odumřou, choroba záhy umírá s nimi. V mírném pásmu mohou nepohlavní spory přežít zimu jen na bramborových hlízách.
Proto v minulosti, kdy se choroba množila jen nepohlavně, nebylo těžké chránit rajčata před plísní bramborovou. Stačilo používat neinfikovanou sadbu brambor, při sklizni ze země pečlivě vybrat veškeré hlízy, nepěstovat rajčata po bramborech a raději ani v jejich blízkosti.
Nebylo tím sice možné zcela zabránit šíření spor z napadených rostlin v okolí, ale pěstitel měl alespoň jistotu, že sezónu začíná s nezamořeným pozemkem. Nepohlavní spory v půdě nepřežívají zimu, nejsou-li na bramborových hlízách.
To ovšem neplatí pro oospory – mnohem odolnější silnostěnné spory, které jsou výsledkem pohlavního množení. Ty dokážou v půdě přečkat zimu i mimo bramborové hlízy. Oospory vznikají křížením obou pohlavních typů plísně bramborové, tedy jak staršího typu A1, tak novější typu A2.
Pohlavní typ A2 byl v Evropě detekován relativně nedávno v roce 1984. V České republice byl poprvé identifikován v roce 2003 výzkumným týmem v čele s Janou Mazákovou z České zemědělské univerzity v Praze.
V roce 2008 byly dokonce nalezeny pohlavní oospory na vzorku listů z lokality Lípa – jako přímý důkaz pohlavního množení plísně bramborové na území České republiky.
Jaké to má důsledky pro pěstitele rajčat?
☑️ Protože pohlavní oospory jsou velmi odolné, dokážou přežít zimu i mimo hlízy brambor a zůstávají životaschopné několik let, přibývá a bude přibývat pozemků dlouhodobě zamořených plísní bramborovou.
☑️ Například ve Švédsku je stále obtížnější udržet chorobu pod kontrolou. V některých částech Evropy již prakticky není možné pěstovat ve venkovních podmínkách rajčata nerezistentních odrůd. Do budoucna lze očekávat zhoršování situace.
☑️ Pohlavní množení posiluje genetickou variabilitu plísně bramborové, což má za následek rychlejší schopnost adaptace na nové podmínky či pěstitelská opatření. Je to problém i pro konvenční pěstitele, protože se objevuje rezistence choroby vůči některým fungicidům.
☑️ Posílení adaptace jako výsledek pohlavního množení se může projevit také dřívějšími infekcemi a rychlejším šířením choroby.
☑️ Situace je kritická i pro staré odrůdy rajčat, neboť většina z nich překvapivě postrádá rezistenci vůči plísni bramborové. Proto šlechtitelka Carol Deppe ve své poslední knize Tao zeleninové zahrady vyzývá ke křížení našich starých odrůd s rezistentními odrůdami, abychom byli schopni je vůbec uchovat pro budoucí generace.
☑️ Carol Deppe tvrdí, že pokud staré odrůdy rajčat nezačneme šlechtit na rezistenci k plísni bramborové, jsou odsouzeny k zániku!
Jak se dnes bránit bez chemie plísni bramborové?
☑️ Komerční pěstitelé rajčat používají proti plísni bramborové průmyslově vyráběné chemické postřiky. Bez nich obvykle nejsou schopni dosáhnout uspokojivých výsledků. Dokonce i v ekologickém zemědělství jsou povoleny některé fungicidy na bázi mědi. Například kuprikol používaný často i zahrádkáři.
☑️ Dlouhodobým užíváním měďnatých postřiků se ovšem měď v půdě kumuluje a postupně stává toxickou. Měď je smrtelná pro mnohé organismy. Hubí žížaly a potlačuje aktivitu půdních mikrobů, což má negativní dopady na dlouhodobou úrodnost půdy.
☑️ Měď, která patří mezi těžké kovy, má ve vyšších koncentracích podobně neblahé účinky na lidský organismus jako olovo či rtuť. Zkrátka nic co byste si chtěli ukládat na zahrádce.
☑️ Málo se ví, že mnohé fungicidy, zejména kontaktní fungicidy na bázi mědi, ničí chloroplasty v ošetřených rostlinách, čímž brzdí jejich fotosyntézu. To může zpomalovat růst rostlin a snižovat výnosy.
☑️ Problém je taky v tom, že účinnost komerčních fungicidů není dlouhodobě zaručena. Souběžně s výskytem druhého pohlavního typu plísně bramborové (A2) se začaly objevovat nové rasy této choroby, které jsou rezistentní vůči některým fungicidům. Například agresivní klon EU_13_A2, který tvoří v Evropě 36% populace, je rezistentní vůči fenylamidovým fungicidům. Lze očekávat, že pohlavní množení proces adaptace na chemické postřiky dále urychlí a fungicidy budou stále méně spolehlivé.
☑️ To vše jsou důvody, které nás vedou k otázce, jak se permakulturně, tedy dlouhodobě udržitelně, tedy bez průmyslových fungicidů, vypořádat při pěstování rajčat s plísní bramborovou.
☑️ Jaké strategie a postupy můžeme využít v permakulturní zahradě, která jde ve snaze o udržitelnost dál než ekologické zemědělství?
PRAKTICKÉ RADY👇
1) Chraňte rostliny před vlhkem
Spory plísně bramborové, jimiž se choroba šíří, klíčí po osmi až dvanácti hodinách ve vlhkém prostředí. Teprve potom mohou způsobit infekci. První principem ochrany před chorobou je proto udržovat rostliny v suchu. Pěstovat je na dobře prosluněném stanovišti. Zalévat přímo ke kořenům. Zalévat ráno či v průběhu slunného dne, aby rychle oschly.
Osvědčeným postupem je pěstovat rajčata ve skleníku či na jižní straně domu pod přesahem střechy, kde jsou chráněna před deštěm. Někteří pěstitelé budují nad rostlinami jednoduché stříšky.
2) Pěstujte rajčata na opoře
Souvisí s první bodem. Rajče na opoře odolává plísni déle než rajče pěstované bez opory na zemi. Tyčkové rajče na opoře se svými listy nedotýká země, je lépe provzdušněné a rychleji osychá, takže spory plísně zde mají horší podmínky k vyklíčení.
Mám vypozorované, že keříčkové odrůdy rajčat pěstované bez opory přímo na zemi, podléhají plísni bramborové dříve než tyčkové odrůdy.
3) Pěstujte rané odrůdy
Pěstování pozdních odrůd venku pod širým nebem je dle mých zkušeností problematické. Mnohdy na nich nestihne dozrát jediné pěkné rajče. Rané odrůdy naproti tomu zaplodí a poskytnou úrodu dříve, než je plíseň bramborová zcela zničí.
Z raných odrůd se nám v Permasemínkách osvědčily tyto (rozkliknutím názvu se dostanete na náš e-shop):
🍅 Latah = extrémně raná odrůda.
🍅 Koralik =velmi rané polodivoké rajče, sladké plody.
🍅 Siberian = velmi rané keříčkové rajče.
🍅 Stupické polní rané = stará československá odrůda.
🍅 Vejce ptáka Ohniváka = velmi rané trojbarevné rajče vyšlechtěné v Permasemínkách.
4) Zkoušejte každý rok nové odrůdy
Existuje obrovská rozmanitost odrůd rajčat, které se liší barvou či tvarem plodů, bujností růstu, velikostí semen, raností, chutí a samozřejmě také odolností vůči plísni bramborové. Zejména u starých odrůd mnohdy nevíme, které z nich jsou odolné vůči plísni bramborové. Většina sice rezistenci postrádá, ale některé ji mít mohou. Stojí za to zjistit, které to jsou. Snažte se proto otestovat každý rok alespoň několik dosud nevyzkoušených odrůd a ty osvědčené pěstujte.
5) Pěstujte více různých odrůd
Nezůstávejte u jedné osvědčené odrůdy. Vytvořte si fond alespoň pěti osvědčených odrůd a ty každý rok pěstujte (kromě nových dosud nevyzkoušených odrůd).
Pohlavní množení plísně bramborové vede k její větší genetické variabilitě. Tím dochází k vývoji různých genetických linií této choroby, z nichž některé mohou být lépe adaptovány na konkrétní odrůdy, zatímco na jiných odrůdách budou přežívat hůře.
Budete-li mít na zahradě více odrůd, je pravděpodobnější, že se mezi nimi najde odrůda rezistentní právě k té linii plísně, která se stane daný rok dominantní ve vašem kraji.
Irský hladomor možná nemusel vůbec nastat, nebo mohl být méně drastický, kdyby Irové pěstovali místo jedné dvou zranitelných odrůd brambor desítky či stovky odrůd, jako to po staletí činili andští farmáři v Peru, kde byl brambor domestikován.
Biodiverzita funguje jako pojistka proti epidemiím. Infekce se nejrychleji šíří v uniformních monokulturách.
6) Z osvědčených odrůd si uchovávejte vlastní osivo
Vaše oblíbené a spolehlivé odrůdy nemusejí být vždy dostupné. Mohou zmizet z nabídky semenářských firem či organizací. Mohou být nahrazeny hybridními odrůdami. Proto si z nich raději uchovávejte vlastní osivo.
Není jasné, jestli se plíseň bramborová může přenášet osivem. Starší studie přenos této choroby v osivu, které prošlo procesem fermentace a sušení, odmítaly; novější studie ho nevylučují, i když šíření infekce usušeným osivem dosud nebylo prokázáno. Z plodů hodně poškozených plísní bramborovou proto semínka raději neberte.
7) Pěstujte odolné odrůdy
Neexistuje 100% rezistentní rajče, ale rozdíly v odolnosti mezi různými odrůdami rajčat jsou značné. Ze sortimentu Permasemínek můžeme doporučit následující odrůdy s částečnou rezistencí vůči plísni bramborové:
🍅 Primabella.
🍅 Resibella.
🍅 Sunviva.
🍅 Clou.
🍅 Dorenia.
8) Pěstujte divoká rajčata
Komerční odrůdy rezistentní vůči plísni bramborové mají svou odolnost často odvozenou z divokých rajčat druhu Solanum pimpinellifolium. Jedná se o jiný druh, než je Solanum lycopersicum, pod který spadá většina klasických odrůd. Divoká rajčata jsou přirozeně odolná vůči plísni, mají menší a chutnější plody a snadno se pěstují.
🍅 Semínka divokých rajčat objednáte zde.
Zdraví Marek 🫘
