Vzpomínám si na svou první zkušenost s lebedou. Na našem domácím zeleninovém záhonku se z ničeho nic objevila rostlinka s nápadně červenými lístky. Vítr k nám asi odněkud přivál semínko. Nechali jsme ji růst. Vyklubala se z ní lebeda zahradní. Vytáhla se do dvoumetrové výšky, vykvetla a vysemenila se. Další rok jsme měli hotové lebedové žně.
Schopnost lebedy zahradní (Atriplex Hortensis) šířit se do okolí a rychle kolonizovat nová stanoviště je věru ohromná. Lebeda jakožto ruderální druh v tom dosahuje mistrovství. Kam se na ni hrabe špenát! Právě zde tkví první z pěti důvodů, proč pěstovat lebedu místo špenátu: Je s ní méně práce, protože se na zahrádce přemnožuje sama. Důvodů je ale daleko víc. Posuďte sami.
Permasemínka lebedy z mé vlastní produkce seženete zde. Jejich nákupem podpoříte tento blog, ekologickou produkci osiv a šlechtění neprůmyslových odrůd, tedy aktivity, jimž se věnuji.
1) Lebeda je samovýsevná rostlina
Její nažky se na podzim samovolně trousí do okolí, zatímco semena špenátu drží pevně na květních lodyhách. Samovýsevy šetří Váš čas i práci. Mohou Vám dokonce ušetřit peníze. Nemusíte sklízet, skladovat ani kupovat semínka. Nemusíte semínka zjara vysévat. Nemusíte čekat, až půda na zahrádce po zimě vyschne, aby šla odplevelit, prokypřit a připravit k výsevu. Jednoduše necháte v létě či na podzim několik pěkných rostlin lebedy vykvést a vytrousit semena. Dáte pozor, aby semena padla na holou půdu nezarostlou plevelem, nezakrytou mulčem. Semínka potom sama vyklíčí, jakmile nastanou příhodné podmínky. Většinou to bývá další rok na jaře v dubnu. Někdy ještě stejný rok na podzim. Lebeda se díky samovýsevům hodí do tzv. divoké zahrádky, která vyžaduje minimum péče.
Rostlinky lebedy vzešlé ze samovýsevu.
2) Lebeda vybíhá do květu později než špenát
Špenát, jakmile v létě vykvete, jde s kvalitou svých listů rychle dolů. Lebeda nejenže kvete později než špenát, ale listy neztrácejí svou konzumní jakost ani v době květu. Můžete ji tak sklízet i v létě. Seřežete-li mladým rostlinkám na jaře vegetační vrcholky, obrazí bočními výhony, jejichž vrcholky můžete za pár týdnů opět posklízet.
3) Lebeda obsahuje méně kyseliny šťavelové než špenát
Potvrzuje to například britsko-švédská studie z roku 1983. Kyselina šťavelová je ze zeleniny nejvíce obsažena zejména v reveni rebarboře a právě ve špenátu. Ve výživě není moc žádoucí, protože na sebe váže minerální látky, zejména vápník, čímž vznikají tzv. oxaláty, soli kyseliny šťavelové. Ty se usazují v ledvinách jako ledvinové kameny. Vyšší příjem kyseliny šťavelové může způsobit hypokalcémii – stav sníženého množství vápníku v krvi. Máme-li proto na výběr mezi dvěma srovnatelnými zeleninovými druhy, je racionální zvolit ten s nižším obsahem kyseliny šťavelové. V našem případě tedy lebedu, jejíž chemické složení je velice podobné špenátu. Využití lebedy v kuchyni je potom totožné se špenátem: Mladé listy do salátu, starší k vaření.
4) Lebeda dosahuje vyšších výnosů než špenát
Potvrzují to nejen vědecké studie, ale i prosté pozorování a zkušenost. Lebeda roste rychleji než špenát. Po seřezání vegetačního vrcholu ve stádiu mladých rostlin se rozvětví, pokračuje v růstu a umožňuje opakovanou sklizeň. Špenát po seřezání odumírá. Lebeda může vyrůst až do pětinásobku výšky špenátu.
5) Lebeda je co do barevnosti rozmanitější než špenát
Po estetické stránce je špenát jedna velká zelená nuda. (Všechna čest výjimkám – existuje několik odrůd s rudou žilnatinou.) Lebeda je však co do barevnosti mnohem rozmanitější. Existují formy se zlatavě zelenými, zelenými, purpurovými a temně fialovými listy. Nadchla mě představa, že mám na zahradě všechny barevné formy lebedy. Po několika letech pátrání jsem narazil na lebedu z ekologického šlechtění zvanou Aurora. Není to odrůda v pravém slova smyslu, neboť jí chybí uniformita. Tím je však právě výjimečná. Je to neuvěřitelně pestrá populace rostlin všech základních barev lebedy, které se neustále mísí, prolínají a kombinují mezi sebou. Při samovýsevech Aurory dochází ke křížení a ke vzniku nových esteticky zajímavých forem, které se nečekaně objevují tu na kompostu, tu v krtinci nebo ve spáře dlažby. Baví mě pozorovat kombinace barevných odstínů stonku a listů. Uchvátila mě rostlina s červenofialovým stonkem a zlatozelenými listy. Stále je na co koukat, co objevovat! A tak jsem lebedu Auroru namnožil a zařadil do sortimentu permasemínek, abyste ji mohli na zahrádce vyzkoušet i Vy, milí čtenáři. A pokud ji vyzkoušíte, budu rád, když připíšete do komentářů své postřehy.
Různobarevná lebeda Aurora
O AUTOROVI: Marek Kvapil žije a zahradničí na Hané. Pěstuje a množí permasemínka – nehybridní osivo produkované bez chemie, vhodné k dalšímu semenaření. Lektoruje kurzy Design permakulturní zahrady a Semínkový kurz.
PROSÍM RESPEKTUJTE AUTORSKÁ PRÁVA! Veškeré texty, články a fotografie na tomto webu jsou chráněny autorským právem. Bez souhlasu jejich autora je zakázáno jejich kopírování a přebírání. V případě zájmu o zveřejnění pište prosím na: kvapil@permaseminka.cz