Biodiverzita je to nejcennější, čím nás příroda obdarovává. Bohužel je také nejvíc ničena. V krajině chemicky přetvářené na monokulturní pustinu pro ni není místo. Dle některých studií je úbytek biodiverzity největší ekologickou hrozbou dnešní doby.
Pro zahradu je biodiverzita prospěšná z mnoha důvodů.
Pestré zahrádky jsou odolnější. Když jeden prvek selže, nahradí ho jiný. V pestrých ekosystémech funguje lépe ekologická rovnováha. Lépe se přizpůsobují změně klimatu. Poskytují více úrody než monokultury. Dokonce i v extrémních podmínkách.
A zdá se mi, že pestré zahrádky jsou i krásnější.
Jak tedy zlepšovat zahradu pomocí biodiverzity?
1) Odrůdy, odrůdy, odrůdy.
Existují tisíce odrůd rajčat. Stovky odrůd jahodníků. Desítky odrůd česneku. Každá se liší minimálně jedním znakem od ostatních odrůd. A někdy tento znak může rozhodnout, zda budete s odrůdou spokojeni.
Některým odrůdám se na Vaší zahradě dařit nebude. Jiné porostou lépe. A některé budou prosperovat tak dobře, že z nich budete nadšeni.
Takové odrůdy musíte objevit. Tím, že jich každý rok co nejvíc vyzkoušíte v lokálních podmínkách Vaší zahrady.
TIP: Když se osvědčené odrůdy naučíte semenařit, zůstanou pro Vás dostupné, i když budou vyřazeny z registrace a nebude možné je zakoupit. Proto je výhodné zaměřit se při testování na nehybridní odrůdy, které se dají semenařit. Na takové odrůdy se specializujeme v Permasemínkách.
2) Pracujte s pestrými osivy
Ještě minulý rok byly legální pouze uniformní odrůdy, u nichž je biodiverzita silně zredukována. V roce 2022 došlo v evropské osivářské legislativě k tiché revoluci. Díky tomu jsou dnes legální i pestrá osiva (odborně tzv. ekologický heterogenní materiál).
Jejich výhodou je, že je lze postupnou selekcí přizpůsobit lokálním podmínkám Vaší zahrady. Z pestrého osiva můžete vytvořit vlastní jedinečnou odrůdu, která bude v souladu s místním klimatem, půdou a technikami, které při zahradničení používáte.
Lokálně adaptovaná odrůda se nedá koupit. Je třeba ji vytvořit.
TIP: Od roku 2022 se v Permasemínkách věnujeme pestrým osivům. Nabídku pestrých osiv si můžete prohlédnout zde.
3) Zkoušejte méně známé druhy
Na Zemi existuje dvacet tisíc druhů jedlých rostlin, ale jen dvacet z nich zajišťuje devadesát procent naší stravy. Existují desítky až stovky jedlých druhů, které se dají pěstovat v ČR, ale skoro nikdo je zde nepěstuje.
Pěkným příkladem je Kavkazský špenát, který jsme v Permasemínkách nabídli jako neznámou novinku před pěti lety. Tehdy o něm v ČR možná nikdo nevěděl, dnes ho pěstují tisíce zahrádkářů, kteří si od nás koupili semínka. A mnozí si ho pochvalují.
Podobných druhů jsou desítky, ale nikdo je dosud pro ČR neobjevil. Díky internetu jsou přitom méně známé druhy rostlin pro všechny zahrádkáře tisíckrát dostupnější než v minulosti.
Víte-li o nějakém neznámém druhu, který se dá v ČR pěstovat, ale není zde dostupný, napište do komentářů.
4) Polykultura a jedlý les
Zkoušejte rostliny integrovat do polykultur, smíšených trvalkových výsadeb či jedlého lesa. Tyto pestré ekosystémy jsou založené na vytváření užitečných vazeb mezi různými druhy rostlin.
Polykultury propojují různé druhy zeleniny tak, aby se efektivně dělily o dostupné zdroje a navzájem se příznivě ovlivňovaly látkami, které vylučují. Pěkně je to shrnuto v knize Rostliny si pomáhají, kterou si můžete stáhnout v pdf zde.
Jedlý les je ekosystém složený ze stromů, keřů a bylin, které se pěstují společně na jednom místě v zahradě. Nedávno vyšla kniha Lesní zahrady v praxi, která popisuje zkušenosti domácností, firem a komunit s tvořením a péčí o jedlé lesy. Objednat ji můžete zde.
Smíšené trvalkové výsadby představují netradiční koncept tvoření trvalkových záhonů v zahradní architektuře. Jedná se o dynamické a divoké záhony, které jsou schopny určité míry autoregulace. Je s nimi méně práce a vnáší do zahrady prvek divoké přírody. Principy tvoření takových záhonů jsou shrnuty ve skvělé knize Smíšené trvalkové výsadby.
TIP: Polykulturám, smíšeným trvalkovým záhonům a jedlému lesu se věnuju detailně na kurzu Design permakulturní zahrady.
5) Pozorujte a veďte si záznamy
Biodiverzita je pro zahradu prospěšná. Stejně důležité je neztratit v záplavě pestrosti základní smysl pro orientaci. Je důležité si vybírat. Konkrétní druhy a odrůdy, při selekci i jednotlivé rostliny. Je důležité nebát se vyřadit, co se neosvědčilo.
To se neobejde bez pozorování. A bez záznamů.
Co má smysl zaznamenávat?
- Každý rok si vytvořte jednoduchý plánek zahrady a zapisujte do něj, co kde vyséváte či vysazujete. Názvy druhů a odrůd. Je to spolehlivější než označovat rostliny na zahradě štítky s názvy. Ty může někdo odkopnout, můžou se smazat apod.
- Pro každou odrůdu si zapište: a) kdy jste ji vyseli či vysadili; b) kdy jste ji začali sklízet; c) Vaši celkovou spokojenost s ní. To Vám později umožní porovnat různé odrůdy mezi sebou co do ranosti a udělat závěr, která z nich je pro Vás nejlepší.
Tak si biodiverzitu pořádně užívejte a mějte z ní radost!
O autorovi: Marek Kvapil na rodinné farmě na Hané pěstuje nehybridní, množitelné a pestré osivo, které můžete koupit na e-shopu permaseminka.cz. Je lektorem a organizátorem kurzu Design permakulturní zahrady.