Milí zahradníci, ptáte se, jaké druhy permasemínek lze vysévat v květnu a červnu, aby ještě stihly poskytnout úrodu. Je jich několik a možná Vás překvapí, že v červnu je pro některé z nich ideální čas na výsev pro podzimní sklizeň. Které to jsou?

1) Fazole

Pro sklizeň zelených lusků můžeme vysévat až do konce června! Nejen keříčkové ale i tyčkové odrůdy. Fazole bychom měli vysévat nejdříve 5. – 10. května, aby vzešly až v druhé půli měsíce, kdy již nehrozí přízemní mrazíky. Z nabídky permasemínek doporučuju tyčkovou nehybridní odrůdu Blauhilde s dekorativními fialovými lusky, které po uvaření zezelenají. Pěstuje se na opoře, vypadá hezky a můžete z ní vytvořit fazolový tunel:-)

2) Hrách

Ideální je vysévat hrách postupně každé tři týdny. Začít můžete již koncem března a skončit koncem června. Tak si zajistíte kontinuální přísun čerstvého hrášku po dobu čtyř měsíců od června do září (z červnových výsevů). Úplně nejlepší je vysévat zaráz vždy dvě různě rané odrůdy. Například ranou odrůdu Norli a pozdnější Oregon Giant. Tím dobu sklizně z každého výsevu ještě prodloužíte. Nebo můžete zkusit odrůdu cukrového hrachu se žlutými lusky Golden Sweet, která se sklízí postupně a skýtá úrodu po delší období než jiné odrůdy.

3) Roketa

Z květnového i červnového výsevu půjde rychleji do květu, čehož lze chytře využít. Roketa patří mezi samovýsevné druhy. Necháte-li ji v létě vysemenit, na podzim vytvoří hustý zelený roketový koberec, který možná ještě i o Vánocích budete seřezávat pro sklizeň pikantních listů. Z jediného květnového výsevu si tak přes samovýsev zajistíte listovou zeleninu téměř na celý podzim.

4) Mrkev

Pro mrkvev pěstovanou na uskladnění na zimu je asi nejlepší dobou výsevu červen. Kořeny mrkve z červnového výsevu nebývají přerostlé, jsou zdravější a lépe se skladují ve sklepě. Nejsou tolik napadány skládkovými chorobami. Nejkritičtější období při pěstování mrkvičky je hned po výsevu. Semena klíčí strašně dlouho. Až tři čtyři týdny. Mrkev snadno zaroste plevelem. Proto je užitečné si řádky mrkvičky vyznačit nějakou značkovací rychleji klíčící plodinou. Například roketou či salátem. Abyste viděli, kudy vede řádek, a mohli záhon bez obav odplevelit. Důležité je vysévat mrkev na pečlivě odplevelený záhon.

5) Lebeda

Tuto prastarou listovou zeleninu můžeme vysévat v květnu i červnu pro letní sklizeň listů. Do květu jde pomaleji než špenát, ale roste přitom rychleji. Pro co nejpestřejší zahrádku doporučuji rozmanitou čtyřbarevnou směs lebedy zvanou Aurora, v níž se mísí odstíny zlatavé, zelené, purpurové a temně fialové barvy. Je to nehybridní odrůda, kterou lze použít k samozásobení se semeny do dalších let.

6) Okurky

S předpěstováním sadby se začíná již v dubnu, ale přímý výsev lze provést i později. A je s ním méně práce. Ačkoli dle pranostiky „oharka sázej na Marka“, tedy 25. dubna, je lepší počkat s přímým výsevem na květen až začátek června, kdy je tepleji. Při chladném počasí může osivo v půdě shnít. Okurka vysetá do teplé a vlhké půdy vzejde přibližně za týden. Pozor na slimáky, kteří okurky milují a mohou rychle zdecimovat vzešlé rostlinky.

V Katalogu permasemínek máme dvě vzácné nehybridní odrůdy. Salátovku Gergana a docela odolnou nakládačku Dekan. Nemají tak vysoké výnosy jako hybridi, ale dají se semenařit a můžete si z nich napěstovat zásobu vlastních semínek. Je to zatím skromný pokus o návrat nehybridních okurek na zahrádky v době, kdy nehybridní odrůdy zcela vymizely z katalogů našich velkých osivářských firem.

7) Dýně a cukety

V květnu je můžete vysévat přímo na zahradu. Například hokkaidovou odrůdu Red Kuri, nebo legendární sladkoplodou odrůdu Sweet Meat Oregon Homestead od ekologické šlechtitelky Carol Deppe, autorky knih Nezdolný zahradník a Tao zeleninové zahrady. Ještě i v červnu můžete vysévat starou italskou odrůdu cukety Costates Romanesco , jejíž plody se sklízejí velice mladé nebo ranou odrůdu Zuboda. Podobně jako u přímých výsevů okurek – pozor na slimáky!

Chcete-li mít na konci léta a na podzim zajištěn přísun čerstvé biozeleniny z vlastní zahrádky, je třeba se připravit a podniknout potřebné kroky již v průběhu května a června. I v těchto pozdně jarních až časně letních měsících lze založit nový záhonek a vypěstovat na něm něco zdravého k jídlu.

---

O AUTOROVI: Marek Kvapil žije a zahradničí na Hané. Pěstuje a množí permasemínka – nehybridní osivo produkované bez chemie, vhodné k dalšímu semenaření. Lektoruje kurzy Design permakulturní zahrady a Semínkový kurz.

© VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA! Veškeré texty, články a fotografie na tomto webu jsou chráněny autorským právem a bez výslovného souhlasu jejich autora je zakázáno jejich kopírování a přebírání. Kontakt: kvapil@permaseminka.cz