Rajčata jsou ideální plodinou pro první semenářské pokusy. Investujte třicet minut svého času a následující tři roky nemusíte semena kupovat. Tady je návod.
Na semínka použijte jen plně vyzrálé plody
Plody rajčat vhodné k odebrání semen.
Plody na semínka mohou být klidně přezrálé, ale neměly by mít plíseň. Pro vyšší genetickou rozmanitost je lepší vzít plody z více rostlin, ale není to nutné. Stačí i jediná rostlina.
Pěstujete-li více odrůd, měli byste mezi nimi nechat rozestupy alespoň pět metrů, aby nedošlo k jejich zkřížení. Dnes obvykle pěstované odrůdy rajčat se ale kříží jen velice málo, i když se pěstují v těsné blízkosti. Struktura květu znemožňuje křížení. (Výjimkou jsou odrůdy divokých rajčat a rajčat s bramborovými listy, které mají jiný typ květu a křížení mezi nimi je častější.)
Skutečnost, že většina rajčatových odrůd se mezi sebou téměř nekříží, je při semenaření výhodou. Na jednu semenářskou zahradu vám vleze větší množství odrůd. Můžete tak semenařit třeba pět či deset odrůd v jednom roce. Obvykle to začíná jednou jedinou odrůdou a končí kolekcí mnoha desítek odrůd. Jsou pěstitelé, kteří na svých zahradách udržují stovky starých a krajových odrůd rajčat. Americká semenářská organizace Seed Savers Exchange udržuje a zpřístupňuje pěstitelům 3200 odrůd rajčat!
2) Vypreparujte semínka z dužniny plodu
Rajčata rozkrojte a lžičkou z nich vydlabejte dužninu se semínky. Plody zbavené semínek můžete zužitkovat třeba tak, že je nasušíte na zimu v elektrické sušičce.
3) Nechejte semínka tři dny vykvasit
Fermentování rajčatových semen ve vlastní šťávě.
Rosolovitá dužnina, v níž jsou semínka uložena, obsahuje chemické látky bránící klíčení ve vlhkém prostředí. Tento biologický mechanismus, jenž brání předčasnému vyklíčení semen, je třeba odbourat fermentací.
Semínka nenechávejte kvasit déle než tři dny, protože by mohla začít klíčit. Pozor, bude to zapáchat. Občas můžete obsah sklenice promíchat. Po třech dnech fermentace se na hladině obvykle vytvoří plísňový povlak:
4) Odléváním vody oddělte semínka od zbytků dužniny
Vyplachování rajčatových semen ve vodě.
Je-li třeba, doplňte do sklenice vodu a její obsah promíchejte. Těžká kvalitní semena rychle klesnou ke dnu. Lehká nedozrálá semena a zbytky dužniny buď plavou na hladině nebo klesají mnohem pomaleji. Odléváním vody se jich postupně zbavíte.
Vodu můžete několikrát doplnit a vylévání opakovat:
Obsah sklenice se postupně pročistí. Nakonec by měla ve vodě zůstat jen kvalitní těžká semena, která se drží na dně:
5) Semena dobře vysušte
Sušení rajčatových semen.
Na závěr můžete ještě semena propláchnout v cedníku a nechat je okapat. Potom je vyklepněte na tvrdou nepapírovou podložku a několik dnů nechejte dobře vysušit.
6) Uložte na suché a chladné místo
Uložená semena.
Semínka rajčat si podržují rozumnou míru klíčivosti tři až čtyři roky, jsou-li dobře uložena. Nemusíte tedy semenařit každou odrůdu každý rok. Doporučuji vytvořit si o něco větší zásobu semínek, abyste jimi mohli podarovat své známé nebo od nich případně získat výměnou jiné zajímavé odrůdy.
Pozor na hybridní F1 odrůdy! Uvedený postup nebude fungovat u dnes stále častějších hybridních odrůd označovaných někdy jako F1. Takové odrůdy nejsou pro semenaření vhodné, protože jsou geneticky nestabilní a v dalších generacích si neuchovávají vlastnosti svých rodičů. Nehybridní odrůdy rajčat vhodné k semenaření lze získat například z Gengelu nebo při semínkové burze na závěr Semínkového kurzu.
——————————————————————————————————————————————————–—
O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.
3 komentáře
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na křížení vašich odrůd. měla jsem loni rajčata latah a divoká (ty by se tedy zkřížit neměla), chtěla jsem ještě nějakou odrůdu přidat (dívala jsem se, že jich hodně přibylo), ale nevím, jak poznám, kterou mít můžu a kterou ne. A co hybridní odrůdy, ty se mi s nehybridní zkřížit nemůžou? Mám malé políčko, takže nějaká bezpečná vzdálenost nehrozí. Děkuji za odpověď. Hanka
Dobrý den, Hanko, u rajčat je křížení víceméně uměrné tomu, jak moc vyčuhuje pestík s bliznou ven z květu. U většiny běžných odrůd je pestík s bliznou schovaný uvnitř a k samoopylení dochází obvykle dříve, než se poupě otevře. Křížení zde tedy moc nehrozí. Naproti tomu u divokých rajčat a rajčat s bramborovým listem (např. odrůda Stupické polní rané) pestík vyčuhuje ven z květu nad tyčinky a zkřížení je tak mnohem pravděpodobnější. Proto by se měla u divokých rajčat a odrůd s bramborovým listem dodržovat větší izolační vzdálenost – na zahrádce alespoň 10 m, zatímco u běžných odrůd stačí dodržet cca 3 m.
Dobrý den,
v malém to dělám tak, že nechám dužinu vybraných plodů zaschnout na normálním kancelářském papíše či novinách, na které si hned poznamenám všechny údaje. Po vyschnutí papír složím a skladuji v suchu. Před výsevem pár semínek vydloubám, 2 dny močím ve vodě a vyseju. Když chci někomu pár semínek z udržovaných odrůd dát, tak mu prostě odstřinu kus papíru.
Ať se všem daří a semenaří,
Ondřej, Středokluky
Nelze komentovat.
Add Comment