Je to skvělá zpráva pro permakulturu i ekologické zemědělství: Rozmanitá a neuniformní osiva, která jsou dnes ilegální, bude možné od roku 2021 uvádět do oběhu. Evropský parlament schválil nové Nařízení pro ekologickou produkci. Uniformita již nebude jediným východiskem evropského zemědělství.

Uniformita jako paradigma

V současné době platí v ČR zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby. Podle něj musí registrované a prodávané osivo většiny zelenin a polních plodin být odrůdou. Ta je definována jako uniformní, stálá a odlišná. Osivo, které tato kritéria nesplňuje, nelze registrovat, ani uvádět do oběhu a pro běžné pěstitele zůstává nedostupné.

Problém je zejména s uniformitou, kterou Národní odrůdový úřad definuje takto:

„Odrůda je považována za uniformní, jestliže je dostatečně jednotná v projevu znaků, které se zahrnují do zkoušení odlišnosti, jakož i znaků používaných k popisu odrůdy…“

Například u fazolí to znamená, že cca 97 – 98% rostlin uniformní odrůdy musí vykazovat stejnou barvu a hmotnost semen, stejný tvar lusku na příčném řezu, stejnou dobu kvetení, stejný růstový typ apod.

Jistě, uniformita některých znaků je žádoucí. Například uniformita v rezistenci vůči chorobě, nebo uniformita v keříčkovitosti u fazolí či rajčat. Jenže do zkoušení odlišnosti a uniformity se zahrnují i znaky, které pro pěstitele nejsou relevantní. Je mi opravdu jedno, jaké mají rajčata, jež pěstuju na zahradě, členění čepele listu, jaká je barva pavézy květu u fazolí nebo jestli jsou či nejsou palisty hrachu skvrnité. Nevyžaduji, aby antokyanové zbarvení blizen kukuřice bylo u všech rostlin stejně silné, aby semena salátu měla stejnou barvu, ani aby vnější suknice česnekových cibulí měly vždy jen jeden odstín.

Pokud však v těchto znacích osivo uvedených druhů není uniformní, nelze ho v současnosti registrovat, ani uvádět do oběhu. Důsledkem je, že hodně variabilní a rozmanitá osiva (tzv. grexy, populace, heterogenní materiály apod.), zůstávají v ilegalitě a pěstitelé se k nim těžko dostávají. Přitom variabilní a adaptabilní osivo je pro permakulturní a ekologické hospodaření tím, čím jsou chemické postřiky pro konvenční zemědělství: Zvyšuje stabilitu a spolehlivost výnosů. A to při nulové zátěži životního prostředí.

Když jsem v roce 2016 přihlásil do registrace osivo vysoce rozmanitého grexu s názvem Beefy Resilient Grex od americké šlechtitelky Carol Deppe a semena tyčkové fazole Kamínkové ze Zakarpatské Ukrajiny, Národní odrůdový úřad obě osiva vyhodnotil jako nedostatečně uniformní a žádost o registraci zamítl. Tehdy jsem si uvědomil, že soudobá osivářská a šlechtitelská legislativa činí z uniformity paradigma, jímž je definována genetická struktura drtivé většiny evropského zemědělství. Co se tomuto paradigmatu vymyká, je vytlačeno do ilegality (do semínkového undergroundu) a odsouzeno k živoření.

Změna k lepšímu

Tomu je nyní konec. Osivářství i šlechtitelství čeká zásadní změna paradigmatu, která se pravděpodobně mnohým osivářským a šlechtitelským korporacím nebude líbit. Je proto důležité, že schválená právní norma má formu nařízení, které je právně bezprostředně platné a univerzálně závazné ve všech členských zemích EU. Nebude již prostor pro přísnější výklady na národní úrovni, jako je tomu u směrnic, z nichž vychází současný osivářský zákon 219/2003.

Blíží se doba, kdy pěstitelé budou mít konečně možnost volby mezi registrovaným uniformním osivem a neregistrovanými variabilními semeny. Blíží se doba nových přístupů ve šlechtění ekologických odrůd. Blíží se doba, kdy rozmanitá osiva, jež uchovávám ve své kolekci, zařadím do sortimentu permasemínek.

Vděčíme za to členství naší země v Evropské Unii.

---

O AUTOROVI: Marek Kvapil žije a zahradničí na Hané. Pěstuje a množí permasemínka – nehybridní osivo produkované bez chemie, vhodné k dalšímu semenaření. Lektoruje kurzy Design permakulturní zahrady a Semínkový kurz.

Prosím respektujte autorská práva! Veškeré texty, články a fotografie na tomto webu jsou chráněny autorským právem. Bez souhlasu jejich autora je zakázáno jejich kopírování a přebírání. V případě zájmu o zveřejnění pište prosím na: kvapil@permaseminka.cz