Proč je důležité neplést pojmy druh a odrůda?

Odrůdy cukrových melounů (druh Cucumis melo) se liší velikostí, tvarem, barvou a chutí plodů.

Pojmy druh a odrůda se často používají nesprávně jako synonyma. Přitom je mezi nimi podstatný rozdíl s praktickými důsledky. Porozumíte-li správně jejich významu, budou z Vás lepší zahradníci!

Není správné říkat: Koupil jsem nový druh rajčete s fialovými plody; nebo říkat: Pěstuji na zahrádce pět druhů česneku. V takových případech se většinou nejedná o druhy ale o odrůdy.

Základní rozdíl mezi oběma pojmy spočívá v tom, že druh je nadřazený odrůdě. Jeden druh zahrnuje stovky či tisíce různých odrůd, které spoluutváří jeho genetickou diverzitu.

Zkuste si tedy zapamatovat: Každá odrůda spadá vždy pod nějaký druh, který je odrůdě nadřazený.

Jak poznat u konkrétní rostliny, o jaký druh a odrůdu se jedná?

Nejjednodušší je zjistit to z faktury nebo z obalů od semen, ze štítků na sadbě či stromcích apod. Druhový název se uvádí latinsky a je dvouslovný. Název odrůdy sestává z jednoho či více slov a obvykle je uveden česky, anglicky nebo v nějakém jiném živém jazyce.

Odrůda Honeycrisp druhu Malus domestica (=jabloň domácí).

Pozor, některé druhy bylinek, jedlých trvalek či méně rozšířených užitkových rostlin se prodávají nikoli jako odrůdy ale jen pod svým druhovým názvem.

U takových druhů se odrůdy buď vůbec nešlechtí, nebo jen málo. Může jít například o libeček, kavkazský špenát či medvědí česnek. V těchto případech na obalu či návěsce název odrůdy nenajdete.

Zahradník, který dokáže rozlišit pojmy druh a odrůda, toho může v praxi využít nejméně třemi způsoby.

1) Při semenaření.

Platí jednoduché pravidlo (s několika výjimkami), že odrůdy stejných druhů se spolu mohou křížit, zatímco odrůdy různých druhů nikoli.

Budete-li pěstovat například odrůdu patizónu (druh Cucurbita pepo), odrůdu hokaida (druh Cucurbita maxima) a odrůdu máslové dýně (Cucurbita moschata), můžete z nich uchovat semena. Každá z odrůd náleží jinému druhu, takže se nebudou křížit a uchovají si čistotu.

2) Hledání nejlepších odrůd pro Vaši zahradu.

Asi každý pěstitel má svůj oblíbený druh zeleniny či ovoce. Někdo třeba miluje rajčata. Potom se vyplatí nepěstovat pouze jednu odrůdu, ale každý rok vyzkoušet pět, deset či dvacet nových odrůd.

Mezi tisíci vyšlechtěných odrůd rajčat existuje několik takových, které skvěle porostou ve specifických podmínkách Vašeho klimatického regionu a půdy, kterým nejlépe vyhovuje Vaše technika pěstování, které Vám budou chutnat a které jsou ideální právě pro Váš způsob zpracování.

Jakmile takovou odrůdu objevíte, nesmíte zapomenout její název (raději si ho někam zapište). A rozhodně si ji archivujte v domácí semenné bance pro případ, že by byla vyřazena z registrace a nebylo ji možné koupit.

3) Zkoušení nových druhů.

Pokud chcete něco hodně jiného a rádi zkoušíte nové věci, má význam testovat nejen nové odrůdy ale i zcela nové druhy.

Dva příbuzné druhy se od sebe liší mnohem víc než dvě příbuzné odrůdy, přičemž jsou si stále do značné míry podobné.

Druhů existuje méně než odrůd, mohou však posílit biodiverzitu a odolnost zahrady v mnohem větší míře než pouhé odrůdy!

Jednotlivé druhy jsou v biologii popsány dvouslovným latinským jménem. Tento systém vědeckého pojmenování organismů zavedl švédské přírodovědec Carl Linné. Říká se mu binominální (=dvouslovná) nomenklatura druhů, protože každý druh je označen pomocí dvou jmen.

Například rajče je Solanum lycoperscium. První je jméno rodové, druhé druhové (tzv. druhový přívlastek).

Řekněme, že máte rádi rajčata a chcete vyzkoušet něco hodně jiného, co však bude stále rajčetem.

V takovém případě je užitečné položit si otázku, zda existují jiné druhy rajčat než běžně pěstovaný druh Solanum lycopersicum. Po chvíli pátrání na google scholar zjistíte, že je popsáno a doloženo 17 druhů rajčat, a že jeden z nich je při troše snahy sehnatelný i v ČR jako tzv. divoké rajče (lat. Solanum pimpinellifolium).

Všimněte si, že oba druhy mají první slovo ve svém názvu stejné, protože patří pod stejný rod Solanum (lilek) a jedná se tudíž o druhy příbuzné. Druhový přívlastek je ale jiný.

Analogicky existují příbuzné druhy i u jiných zelenin:

– Okurky (Cucumis sativus / Cucumis anguria / Cucumis melo)
– Tykve (Cucurbita pepo / Cucurbita maxima / Cucurbita moschata)
– Fazole (Phaseolus vulgaris / Phaseolus coccineus / Phaseolus acutifolius)
– Papriky (Capsicum annuum / Capsicum baccatum / Capsicum chinense)
– Česneky (Allium sativum / Allium ursinum / Allium scorodoprasum)

Závěr

Zkoušejte pěstovat co nejširší škálu druhů.

Pro jednotlivé druhy se snažte otestovat maximum odrůd.

Úspěšné odrůdy se naučte množit, abyste byli nezávislí. Může přijít doba, kdy tyto odrůdy nepůjde sehnat v obchodě.


O autorovi: Marek Kvapil na rodinné farmě na Hané pěstuje nehybridní, množitelné a pestré osivo, které můžete koupit na e-shopu permaseminka.cz. Je lektorem a organizátorem kurzu Design permakulturní zahrady.

Related posts

Jak pěstovat rajčata bez chemie v krutých časech plísně bramborové?

Co dělat na zahradě v prosinci

Co dělat na zahradě v listopadu

1 komentář

Domácí semenná banka: K čemu je dobrá a jak ji založit? 19. 6. 2021 - 11:10

[…] U tradičních druhů zeleniny existují tisíce až desetitisíce odlišných odrůd. (Rozdíl mezi pojmy druh a odrůda vysvětluje tento článek.) […]

Nelze komentovat.

Add Comment