Milí pěstitelé a milé pěstitelky,
listopad přináší závěje listí, dlouhé noci, častější mrazíky a spoustu dýňové polévky. Chladné dny s mlhou a deštěm prospívají kadeřávku, růžičkové kapustě, roketě a jiným druhům z čeledi brukvovitých.
Zahrada se pomalu ukládá ke spánku, ale zkušený zahradník ví, že právě teď se tvoří základy budoucí úrody. Každý správně načasovaný zásah do ekosystému přinese užitek a bohatě se vrátí.
1.) VYSEJTE MRKEV A PETRŽEL
Listopad je ideální měsíc pro výsev mrkve a petržele. S výsevem počkejte na konec měsíce. To už je chladněji, takže semena před zimou nevyklíčí, ale vzejdou až další rok na jaře, kdy je půda ještě plná zimní vláhy. V takových podmínkách nelze provádět jarní výsevy, ale semena čekající od podzimu v zemi již začínají klíčit. Tím si zajistíte dřívější sklizeň.
Zkušenost mnoha pěstitelů ukazuje, že klíčení semen mrkve a petržele při jarních či letních výsevech bývá zdlouhavé a špatné. Je to způsobeno tím, že semena těchto plodin obsahují kumariny, látky bránící klíčení. Proto nevyklíčí hned, jako jiná semena, ale teprve až dojde k odbourání inhibitorů klíčení. Může se pak snadno stát, že zklamaný pěstitel záhonu přestane věnovat pozornost, nechá ho bez péče a bez závlahy, a semena později kvůli suchu či plevelům vůbec nevzejdou.
Při listopadovém výsevu se kumariny přes zimu odbourají a semena mohou vyklíčit brzy zjara v době, kdy je půda ještě dostatečně vlhká a nevyžaduje závlahu.
Pro listopadové či prosincové výsevy doporučujeme odrůdy:
2.) VYSEJTE SEMENA TRVALEK, STROMŮ A KEŘŮ
Semena některých trvalek či ovocných stromů a keřů se vysévají v listopadu, protože bez působení chladu a vlhka po dobu několika měsíců nevyklíčí. Takové podmínky jim zajistí podzimní a zimní počasí. Nebo stratifikace v lednici, kdy tyto podmínky vytvoříme uměle.
Semena vysejte do nádob naplněných vlhkým pískem a nechte přes zimu venku na zahradě. Tak je vystavíte sněhu, dešti, chladu a mrazu. Shora je zakryjte hustým pletivem, aby se k nim nedostali hraboši či ptactvo, jimž semena jedlých rostlin velmi chutnají. Případně můžete umístit do lednice, kam se zahradní havěť nedostane.
Druhy, jejichž semena vyžadují stratifikaci:
- Čechřice vonná, semínka zde: https://permaseminka.cz/cechrice
- Medvědí česnek
- Muchovník, semínka zde: https://permaseminka.cz/muchovnik
- Angrešt
- Rybíz
- Líska
- Broskvoň
- Meruňka
- Třešeň
- Jabloň
- Kaštanovník setý
- Ořešák
3.) VYSAĎTE OVOCNÉ STROMY A TRVALKY
V listopadu je příhodná doba pro výsadbu ovocných stromů, keřů a také růží. Do poloviny měsíce můžete sázet také trvalky. Roste-li vám na zahradě vytrvalý pórek, cibule sečka nebo česnek ořešec, můžete je namnožit rozdělením trsů a rozsázet.
4.) VYSAĎTE ČESNEK
Od poloviny listopadu vysaďte česnek ze stroužkové sadby. Případně u paličáků nebo česneku ořešce vysejte pacibulky.
Pacibulky Hanáckého paličáku: https://permaseminka.cz/cesnek/203-hanacky-palicak.html
Pacibulky česneku ořešce: https://permaseminka.cz/jedle-trvalky/127-cesnek-oresec.html
5.) SKLÍZEJTE LISTOVOU A KOŘENOVOU ZELENINU
- Pokud dosud nepřemrzly, skliďte poslední pozůstatky plodové zeleniny: Lilky, papriky, rajčata včetně nezralých plodů, které dojdou doma v teple. Posbírejte nedozrálé fazolky pro zpracování na zeleno. Pokud jsou lusky vláknité, můžete z nich vyluštit nezralá semena do polévky.
- Sklízejte roketu, saláty, řapíkaté i listové mangoldy, zelí, ředkve a ředkvičky, řapíkatý celer. Zelí, ředkve a celer naložte ke zkvašení do kameninové nádoby.
- Můžete začít se sklizní póru, kadeřávku a růžičkové kapusty.
- Vykopejte mrkev, petržel, řepu a uložte do sklepa či zemního krechtu (skladovací jámy).
6.) LISTOVOU ZELENINU CHRAŇTE PŘED MRAZEM
Zimní saláty, roketu, mangoldy, polníček, pažitku, cibuli sečku a další listové zeleniny zakryjte koncem listopadu bílou textilií nebo chvojím. Ochráníte je tak před silnějšími mrazy a vydrží Vám až do Vánoc. Za příznivějších podmínek někdy až do jara.
7.) VYHNOJTE A PŘERYJTE ZÁHONY
Ze záhonů odstraňte plevele a posklizňové zbytky. Rozprostřete hnůj či kompost, posekejte a rozmulčujte zelené hnojení. Přerytím zapravte organickou hmotu do půdy na celé ploše záhonů.
Podzimním zrytím zapojíte do zahradničení mráz. Má to zásadní význam zejména na středně těžkých a těžkých půdách. Zrytá půda v zimě lépe promrzne, čímž získá drobtovitou strukturu a na jaře je kyprá jako peřina. Do takto připravené půdy je radost dělat výsevy. Usnadní vám to spoustu práce s přípravou záhonů na jaře.
8.) STŘÁDEJTE LISTÍ PRO POZDĚJŠÍ VYUŽITÍ
- Listí spadané pod ovocnými stromy je vynikající zdroj uhlíkaté biomasy. Hodí s k mulčování a je zásadní pro výrobu kvalitního kompostu. Dodává mu strukturu a váže na sebe živiny.
- Problém s domácím kompostováním je, že organické zbytky, které se nosí na kompost z domácnosti a ze zahrady obsahují obvykle velké množství dusíku a uhlík jim chybí. Týká se to například čerstvé trávy, shnilého ovoce a zeleniny, slepičinců atd. Pro jejich správné zkompostování je třeba dodávat do kompostu uhlíkatou biomasu. Tím nastolíte správný poměr mezi uhlíkem a dusíkem.
- Uhlíkatou biomasu si můžete nastřádat na podzim tak, že shrabete listí a navozíte jej na hromadu vedle kompostu. Tu pak v průběhu roku postupně spotřebováváte. Pokud sami nemáte listí, zkuste se domluvit se sousedy. Mnozí majitelé zahrad drahocenné listí vyhazují a určitě vám ho rádi věnují.
- Hromada listí na zahradě zároveň poslouží jako zimní úkryt pro ježka, rejska nebo slepýše.
- Listí můžete použít také k mulčování tak, že ho nastelete kolem kmenů stromů a keřů. Tím potlačíte růst konkurenčních plevelů a v létě zabráníte vyschnutí půdy.
- Listí ořešáku můžete využít k uskladnění kořenové zeleniny. Obsahuje látky, které brání hnití a pomáhá udržet vlhké mikroklima. Nasypte ho vždy na dno bedýnky, uložte do něj třeba mrkve a zakryjte další vrstvou listí.
9.) CO RADĚJI NEDĚLAT
- Nestříhejte teplomilné byliny jako levandule či šalvěj. Zkušenost ukazuje, že po podzimním sestřihu často nepřežijí zimu.
- Neodstraňujte seschlé nadzemní části trvalek. Slouží totiž k přezimování některých vzácných a užitečných druhů hmyzu. Posílíte tak biodiverzitu zahrady.
- Nesekejte trávu na celé zahradě. Nechte někde, klidně dál vzadu, zarostlé zátiší s kopřivami. Volně žijící živočichové, včetně mnoha užitečných, vám budou vděčni.
- Nesázejte broskvoně, kdouloně, meruňky ani fíky. Při silnější mrazech by nemusely přežít zimu. Výsadbu nechte až na jaro, kdy mají dost času, aby si do další zimy vytvořily kořenový systém, zesílily a staly se odolnější mrazu.
