V prosinci je náš středoevropský kousek Země nejvíce vychýlen od slunce do chladného vesmíru. Na zahradu dopadá nejméně slunečního záření v celém roce. Dny jsou krátké, noci dlouhé. Zahrada je vystavena sněhu, ledu, mrazu, dešti a plískanicím.
V takových temných a chladných dnech se na zahradu chce jen málokomu. Člověk se raději choulí doma ke kamnům.
Přesto může být zahrada i v prosinci zdrojem vitamínů, minerálů a vlákniny. Přesto jsou věci, které se vyplatí podniknout. Nebo aspoň promyslet:-)
1.) SKLÍZEJTE ZELENINU A MIŠPULE
- Pokud jste se v létě připravili a vyseli zeleninu pro zimní sklizeň, skrývá teď vaše zahrada spoustu pokladů. A to i když je celá zasněžená.
- Sníh chrání rostliny před mrazem jako peřina. Můžete pod ním dolovat lístky rokety, špenátu a polníčku, hlávky zimního salátu, řapíky a listy mangoldu, kořeny mrkve, snítky petržele, listy pažitky a sečky.
- Aby vám tato zelenina vydržela v prosinci co nejdéle, zakryjte ji silnější bílou netkanou textilií, která poskytne ochranu i před holomrazy.
- Kadeřávek a růžičková kapusta získávají po přemrznutí jemnější chuť. Spolu se zimním pórem jsou tyto druhy vůči mrazu odolnější a můžete je sklízet i bez zakrývání. Obvykle na zahradě vydrží až do jara.
- V prosinci lze sklízet také plody mišpule. Ty se totiž sklízejí až po přejití mrazem. Jinak jsou velmi tvrdé a trpké. Po přemrznutí změknou a příjemně zesládnou.
2.) PŘESAĎTE SI NA DOMA ZELENINU K RYCHLENÍ
Týká se to zejména jedlých trvalek. Máte-li na zahradě více trsů pažitky, cibule sečky, kavkazského špenátu nebo zvonku broskvolistého, přesaďte si jeden do květináče, zbavte ho nadzemních částí a přeneste domů. Doma vám obrazí a získáte čerstvou listovou zeleninu.
V temném sklepě či spižírně při 15 – 18°C lze takto rychlit také pampelišku. Stačí si na podzim na zahradě označit několik rostlin se silným kořenem a v prosinci je přesadit. Bez světla listy pampelišky tolik nezhořknou a budou mít skvělou chuť. Podobně se rychlí také čekanka na puky.
3.) DOSAĎTE ČESNEK
Pokud jste to nestihli v listopadu, můžete v prosinci ještě dosadit česnek. Jen pozor na promrznutí půdy. V prosinci obvykle půda zamrzá jen dočasně, takže v takové situaci stačí pár dnů počkat až mrazy povolí a česnek lze do půdy zatlačit.
Budete sice celí od bahna, ale rozhodně se vyplatí česnek vysadit nyní, než čekat na jaro. To platí pro ozimé i jarní odrůdy. Ozimý česnek by se vám při jarní výsadbě nerozdělil na stroužky. Jarní sice ano, ale měl by zase o něco menší výnos.
V prosinci můžete stále ještě vyset i pacibulky jakéhokoli paličáku. Objednat je můžete zde.
4.) NAHRNUJTE SNÍH K ROSTLINÁM
Pokud hodně nasněží, nahrňte sníh ke stromům, keřům, trvalkám a případně i na záhony. Má to dva důvody: Sníh rostliny chrání před mrazem a je zdrojem vláhy, kterou rostliny budou na jaře potřebovat.
5.) OPRAVTE NÁŘADÍ A NÁSTROJE
Očistěte a opravte zahradnické lopatky, motyky, plečky, rýče, vidle i rycí vidle, hrábě, kolečka, bedýnky, žebříky. Motyčky a plečky nabruste nebo si je nechte nabrousit – bude se vám s nimi lépe pracovat.
6.) ZALOŽTE VYVÝŠENÝ ZÁHON
- Máte-li na zahradě větší množství organického materiálu jako větve, sukaté špalky, pařezy, listí apod., založte vyvýšený záhon. Je to vynikající způsob, jak využít organický odpad ze zahrady a proměnit ho v něco jedlého.
- Základem vyvýšeného záhonu je jáma hluboká cca 30 cm. Vybranou ornici dejte stranou a nahraďte uhlíkatou biomasou. Do spodní části dejte ty největší špalky či větve, směrem nahoru drobnější větvičky, dále listí a úplně nahoru původní vybranou zeminu.
- Vyvýšený záhon může být vysoký 50 nebo 150 cm. Může být obestavěný dřevěnými prkny či zídkou, nebo volně ložený a lá tzv. německá kopa. Záleží na místních podmínkách, na tom, kolik organické hmoty máte k dispozici a na vašem rozpočtu.
- Pokud máte na zahradě lehčí půdou a nacházíte se v sušším klimatickém regionu, dělejte vyvýšené záhony co nejnižší. Častým problémem u nich totiž bývá vysychání.
7.) BYLINKY CHRAŇTE PŘED MRAZEM
Bylinky citlivé na mráz zakryjte chvojím či slámou, aby Vám při holomrazech nevymrzly. Týká se to například saturejky, rozmarýnu či levandule.
8.) KONTROLUJTE USKLADNĚNOU ÚRODU
- Jednou za čas proberte uskladněnou úrodu a vyhoďte všechny hnijící či plesnivé kusy. Aby Vám úroda vydržela dlouho v dobré kvalitě, je třeba zajistit optimální teplotu a vlhkost. Ty jsou pro různé druhy různé.
- K uskladnění kořenové zeleniny, tedy mrkve, petržele, pastináku, červené řepy, černého kořene, tuřínu a brambor je třeba co nejnižší teplota do 0,5°C a vyšší vzdušná vlhkost v rozmezí 85 – 95%. To splňuje většina starých sklepů či zemních krechtů.
- Cibuli a česnek skladujte také v co nejnižší teplotě kolem 0°C. Důležité je, aby skladové prostory nebyly vlhké a dobře větraly. K tomu může posloužit například stará kůlna, nevytápěná garáž, stodola apod.
- Dýně, patizóny a cukety potřebují sucho a teplo. Proto do sklepa nepatří. Ale při pokojové teplotě, třeba doma na skříni, vydrží velice dlouho. Některé odrůdy i déle než jeden rok.
9.) KRMTE PTÁKY
Nalákat do zahrady drobné pěvce, například sýkorky, je velmi užitečné. Tito ptáci nám totiž pomáhají i v zimě. Sbírají například zámotky obaleče jablečného, který způsobuje červivost jablek. Tím redukují jeho populaci.
Proto, pokud nemáte, pořiďte krmítko. Umístěte ho tak, aby se k němu nedostala kočka. Nedávejte ho na kůl, po kterém kočka vyšplhá, ale raději zavěste na větev. A pravidelně ptáky krmte.
Jako jednoduché krmítko poslouží borová šiška na provázku namočená v loji.
10.) ODEBERTE ROUBY PECKOVIN
V prosinci je ideální čas pro odběr roubů třešní, višní, slivoní či meruněk. Rouby řežeme z mladých výhonů tloušťky tužky, které v uplynulém roce narostly na zdravých stromech a pokud možno z osluněné části koruny.
Rouby si označte názvem druhu a odrůdy a založte je na zahradě na dobře chráněné místo. Třeba do jámy na severní straně domu, kterou zahrnete silnou vrstvou mulče z listí či slámy.
11.) ZAMYSLETE SE NAD UPLYNULOU SEZÓNOU
- O Vánočních svátcích je skvělá příležitost zastavit se a zamyslet se nad celým rokem.
- Co se mi na zahradě podařilo?
- S jakými plodinami a odrůdami jsem byl nejspokojenější?
- Z čeho jsem měl největší radost?
- Čemu se naopak nedařilo?
- Projděte si své záznamy, rozpomeňte se na své zkušenosti, dokud je máte v živé paměti. A hlavně z nich udělejte praktický závěr. Například které odrůdy budete pěstovat dál a které opustíte.
12.) ZAMYSLETE SE, CO NA ZAHRADĚ ZMĚNIT ČI ZLEPŠIT
- Jak posílit biodiverzitu a odolnost zahrady?
- Jak přitáhnout užitečné živočichy a opylovače?
- Kde vytvořit koutek pro divočinu?
- Jaké nové druhy, populace či odrůdy rostlin vyzkouším v dalším roce?
- Kde na zahradě zachytit více dešťové vody?
- Kde vybudovat jezírko?
13.) ROZDÁVEJTE DÁRKY, ZEJMÉNA SEMÍNKA
Zahrada může být vděčným zdrojem svépomocí vytvořených dárků: Zavařenin, kečupu z vlastních rajčat, bedýnky dýní či jablek, sušeného ovoce, domácího pesta z vlastní bazalky…Ale hlavně vlastních semínek osvědčených odrůd či populací.
Pokud semínka pěkně zabalíte, popíšete názvy a dodáte k nim recept či vaši osobní zkušenost, budou moci i jiní zopakovat to, co se osvědčilo a skvěle zafungovalo vám. A vaše drobné radosti se tak budou šířit do jiných zahrad a k jiným pěstitelům.
Jediné, co je k tomu třeba, jsou množitelná semínka. Ta si totiž – na rozdíl od hybridních F1 osiv – uchovají při semenaření své vlastnosti i v dalších generacích. Nedegradují. Jsou geneticky stabilní.
Množitelná semínka objednáte v našem katalogu Permasemínek.
A můžete je objednat i jako dárek.
Krásné a radostné Vánoce přeje z Permasemínek
Marek
