Jedním z primárních cílů semenaření je uchovat všechny důležité vlastnosti odrůdy a zabránit zkřížení s jinými odrůdami. Abyste další rok sklidili z vlastních semínek stejně dobrou plodinu jako loni – se stejnou barvou, chutí, tvarem, odolností a dalšími zachovanými znaky.
Jak toho dosáhnout?
1) Vyhněte se hybridním F1 odrůdám.
To je základní předpoklad úspěchu, protože čistotu hybridních odrůd uchovat nelze, pokud nemáte pod kontrolou tzv. rodičovské linie. A ty má většinou jen šlechtitel.
Hybridní odrůdy byly vyšlechtěny tak, aby je nebylo možné semenařit. O tom, proč se nedají hybridní odrůdy semenařit, si můžete přečíst v tomto článku.
2) Pěstujte odrůdy různých druhů. Nebudou se křížit.
Platí jednoduché pravidlo, že odrůdy stejného druhu se spolu mohou křížit, zatímco odrůdy odlišných druhů se většinou nekříží. Například odrůdy různých druhů tykví či fazolí se spolu nekříží.
A tak je možné pěstovat na semeno v těsné blízkosti například patizón Golden Marbre (tykev obecná), hokaido Red Kuri (tykev velkoplodá) a máslovou dýni Waltham Butternut (tykev muškátová), aniž by se zkřížily. Všechno jsou to sice tykve, ale náleží různým druhům.
TIP: Abyste pravidlo mohli aplikovat, musíte vědět, k jakému druhu daná odrůda patří. Zjistíte to ze sáčku od semínek, kde je druhový název uveden obvykle latinsky. Pro vysvětlení rozdílu mezi pojmy druh a odrůda si přečtěte tento článek.
Pozor! Pravidlo má pár výjimek. Různé druhy papriky se spolu mohou křížit, divoká rajčat se kříží s běžnými a ředkev s planě rostoucí ohnicí, i když patří k odlišným druhům.
3) Využijte prostorovou izolaci.
Nejjednodušší způsob, jak zabránit zkřížení odrůd stejného druhu, je dodržet tzv. izolační vzdálenost. Ta stanovuje, jak daleko od sebe odrůdy musí být, aby se nezkřížily.
Protože je prostorová izolace zásadní semenářské opatření, budeme se jí věnovat v samostatném článku. Najdete v něm i tabulky doporučených izolačních vzdáleností pro jednotlivé druhy zeleniny.
4) Izolujte odrůdy v čase.
Vysejete-li velmi ranou a pozdní odrůdu ve stejný termín, každá z nich vykvete v jinou dobu a nedojde k jejich sprášení. Říká se tomu časová izolace. Podobně lze izolovat dvě velmi rané odrůdy, když je vysejete s dostatečným časovým odstupem.
Je důležité si vždy nejprve ověřit u konkrétních odrůd, že se opravdu doba jejich kvetení nepřekrývá. V Permasemínkách se nám postup osvědčil například u kukuřice.
5) Izolujte odrůdy mechanicky.
Mechanická izolace se používá například u kukuřice, okurek nebo u dýní. Květy je třeba nejprve ručně opylit a následně zapáskovat či na ně nasadit pytlík, aby se do nich nedostal cizí pyl. Postup vysvětlíme, až budeme probírat semenaření dýní či kukuřice.
Takto lze uchovat čistotu několika různých odrůd stejného druhu, i když nemáte dostatek místa na prostorovou izolaci. Například odrůdy tykve velkoplodé Red Kuri, Green Hokkaido a Sweet Meat Oregon Homestead, které by se jinak zkřížily.
6) Provádějte selekci.
Ani dodržení izolační vzdálenosti není 100% zárukou uchování čistoty odrůdy. Izolace jen činí sprášení vysoce nepravděpodobným, což neznamená, že je zcela vyloučeno.
Proto je důležité sledovat, zda se v porostu dané odrůdy nevyskytují rostliny odlišného typu a pokud ano, tak je vytrhat. Ideálně před vykvetením, je-li to možné. Například ředkvičky s jiným tvarem bulviček, rajčata s jinou barvou plodu apod.
Selekce je velmi důležitá zejména při semenaření cizosprašných. Ty jsou geneticky mnohem variabilnější než samosprašné a vyžadují proto silnější selekci. Týká se to například ředkviček, kukuřice či brukvovitých.
Není to taková věda, jak to vypadá.
Možná se Vám teď zdá semenaření dost složité a náročné na uhlídání. Ale neházejte flintu do žita. Zajistit čistotu odrůd u hrachu, rajčat, fazolí či salátu je opravdu snadné. Více o tom v dalším díle tohoto seriálu o semenaření, v němž detailně probereme prostorovou izolaci a uděláme si přehled o izolačních vzdálenostech pro jednotlivé druhy zeleniny.
O autorovi: Marek Kvapil na rodinné farmě na Hané pěstuje nehybridní, množitelné a pestré osivo, které můžete koupit na e-shopu permaseminka.cz. Je lektorem a organizátorem kurzu Design permakulturní zahrady.
2 komentáře
Dobrý den, Marku, dovolím si oponovat, že je to trochu věda 🙂 Snažím o semínkaření více než 5-6 let a pořád se mi vše kříží a nejsem schopna odrůdy uchovat – zkouším to u tykví (pěstuji cukety, dýně, patizon), ředkviček, salátu, rajčat, zkusila jsem červenou řepu, mrkev, kadeřávek, okurky, pórek, prostě ledacos. Semínka mám většinu od Vás nebo když koupená, dávám pozor na hybridy. Ale úspěchy mám pramalé, postupně je ze všeho „hybrid“. Zahradu mám poměrně velikou, ale asi vzdálenosti nestačí … takže stejně pak si zase něco musím koupit. Za mne to určitě věda je, a hlavně také promýšlení, vytrvalost a vůle a pokusy -omyly.
Dobrý den, Mirko, ono možná je to i tím, že cukety, dýně, patizony, ředkvičky, řepa, mrkev, kadeřávek, okurky, pórek – to jsou vše cizosprašné druhy, které mají pro většinu zahrádek nesplnitelné izolační vzdálenosti (často několik set metrů). Ke křížení potom může docházet i přes plot s odrůdami sousedů, nebo s planě rostoucími příbuzným druhy mrkve a ředkvičky. U samosprašných druhů, které jsou vhodnější pro drobné semenaření na zahrádce, je izolační vzdálenost mnohem menší. Saláty a rajčata stačí izolovat na vzdálenost cca 3 metrů s výjimkou rajčat, jejichž blizny vyčnívají z květu ven a jsou tedy kříživější (např. divoká rajčata a odrůdy s bramborovým listem jako Stupické polní rané). Není to sice 100% záruka, ale pravděpodobnost křížení je u samosprašných malá. A když tu tam ke zkřížení dojde, tak při semenaření pro vlastní potřebu to nemusí být až takový problém. Nežádoucí rostliny se prostě vytrhají nebo sklidí k jídlu. A pokud se objeví v důsledku zkřížení nějaká hodně zajímavá nová forma, tak to může být počátek nové odrůdy. Právě takto vznikla dle některých zdrojů stará odrůda salátu Král máje, která byla nalezena jako odlišný typ v porostu jiné odrůdy:-)
Nelze komentovat.