Dle serveru Novinky to smysl nemá. Hluboce nesouhlasím. Po deseti letech zkušeností s pěstováním rajčat zcela bez postřiků vím, že to smysl má. Jen je třeba vědět, jak na to.

Redaktor Novinek a deníku Právo Jaromír Malich v článku o pěstování rajčat píše:

„Z důvodu častého napadání rajčat plísňovými nemocemi je nesmyslné pokoušet se o jejich biopěstování bez jakýchkoli postřiků. Ve vlhkém létě totiž neošetřené rostliny rychle uhynou.“

Pravda, s hybridními odrůdami Bejbino F1 a Tornádo F1, které jsou v článku propagovány, bývá ve vlhkých letech problém. Tyto odrůdy nemají žádnou rezistenci proti plísni bramborové a ve vlhkém létě této nebezpečné chorobě rychle podlehnou. Proto se k nim doporučuje jako nezbytný komponent fungicid Kuprikol. Holt, odrůdy a metody zemědělství jsou spolu provázány.

Redaktor Novinek zřejmě neví, že existují odrůdy rajčat, které jsou pro pěstování bez postřiků mnohem vhodnější. Když potom přijde vlhký rok a plíseň bramborová atakuje rajčata, vydrží tyto odrůdy chorobě odolávat déle. Někdy až do zámrazu.

Odrůdy pro pěstování bez postřiků

Jistou míru odolnosti vůči plísni bramborové, byť jen slabou, mají odrůdy De Berao a Quadro. Dle mých zkušeností vydrží odolávat plísni bramborové déle než většina ostatních odrůd včetně Bejbina a Tornáda.

Mnohem odolnější vůči plísni bramborové jsou některá tzv. divoká rajčata, u kterých opakovaně pozoruji, že jsou zdravá a plodí v době, kdy klasické odrůdy plísni bramborové dávno podlehly. Pozor, ne všechna divoká rajčata jsou vůči plísni bramborové odolná.  Z těch, co jsem vyzkoušel, to mohu potvrdit u odrůd Divoké červené a Divoké havajské. Obě tyto odrůdy se vyznačují velice bujným růstem, díky němuž dokážou „odrůstat“ i jiným houbovým chorobám.

Ani divoká rajčata však nejsou vůči plísni bramborové odolná stoprocentně. Dle mých zkušeností jsou vůbec nejodolnější některé hybridní odrůdy vyšlechtěné v USA křížením právě s divokými rajčaty. Semínka lze objednat v zahraničí, například ve Velké Británii. Jsou ale velmi drahá a v ČR prakticky nedostupná. Což je škoda. Snažím se je proto dehybridizovat a časem je zařadím do sortimentu Permasemínek.

Kromě více či méně odolných odrůd existují tzv. velmi rané odrůdy, které zaplodí a poskytnou úrodu před obvyklým úderem plísně bramborové. Jedna z nejranějších odrůd na světě je Latah, velmi rané jsou také odrůdy Siberian a Stupické polní rané. S těmito odrůdami sklidíte rajčata i ve vlhkých letech.

Zde jsou mé osvědčené odrůdy pro pěstování bez chemie hezky pohromadě:

Pěstitelská opatření pro pěstování bez postřiků

Mimo rámec genetické diverzity a výběru vhodných odrůd existují pěstitelská opatření, která snižují riziko napadení rajčat plísní bramborovou. Základem je zabránit vzniku dlouhodobé vlhkosti, která vede k vyklíčení spor plísně. Opakovaně pozoruji, že rajčata pěstovaná u opory odolávají plísni bramborové déle než ta pěstovaná volně na zemi, kde se více drží vlhkost. Zálivka by se měla dělat ráno a nikoli celoplošně, nýbrž rovnou ke kořenům. Velmi pomáhá ochrana rajčat před deštěm – například pod přesahem střechy u jižní zdi domu, nebo pod umělým zastřešením. Řešením je samozřejmě také dobře větraný skleník či fóliovník.

Tak se prosím nebojte pěstovat rajčata zcela bez postřiků. Jde to a má to smysl. Dokonce je to jednodušší. Nemusíte utrácet za fungicidy, studovat návody, dodržovat ochranné lhůty. A hlavně tím prospějete ekosystému zahrádky a budete jíst zdravé plody nepotřísněné toxickými fungicidy.

O AUTOROVI: Marek Kvapil žije a zahradničí na Hané. Pěstuje a množí permasemínka – nehybridní osivo produkované bez chemie, vhodné k dalšímu semenaření. Lektoruje kurzy Design permakulturní zahrady a Semínkový kurz.