Chcete si na zahrádce sklidit vlastní semínka a bojíte se, že mohou být zkřížená s jinými odrůdami? Tabulka izolačních vzdáleností Vám napoví, jak daleko od sebe musí odrůdy být, aby se nesprášily.
Pokud se Vám tabulka nevleze celá na obrazovku mobilu, otočte si mobil na šířku!
Přečtěte si prosím také komentář níže pod tabulkou, který je nezbytný pro správné použití konceptu izolační vzdálenosti.
Tabulka izolačních vzdáleností
| PLODINA | IZOLAČNÍ VZDÁLENOST PRO ZAHRÁDKÁŘE | IZOLAČNÍ VZDÁLENOST PRO KOMERČNÍ OSIVÁŘE |
| Amarant (Amaranthus spp.) | 200 m | ? |
| Artyčok (Cynara scolymus) | 200 m | 300 m |
| Bob zahradní (Vicia faba) | 30 m | 150 m |
| Brokolice (Brassica oleracea) | 150 m | 600 m |
| Celer (Apium graveolens) | 150 m | 300 m |
| Cibule kuchyňská (Allium cepa) | 150 m | 300 m |
| Cibule sečka (Allium fistulosum) | 150 m | 300 m |
| Čekanka (Cichorum endivia) | 150 m | 1000 m |
| Černý kořen (Scorzonera hispanica) | 150 m | 300 m |
| Fazol obecný (Phaseolus vulgaris) | 10 m | 100 m |
| Fazol šarlatový (Phaseolus coccineus) | 150 m | 800 – 3200 m |
| Hořčice sareptská (Brassica juncea) | 150 m | 800 – 3200 m |
| Hrách (Pisum sativum) | 2 m | 50 m |
| Kadeřávek (Brassica oleracea) | 150 m | 600 m |
| Kapusta (Brassica oleracea) | 150 m | 600 m |
| Kapusta růžičková (Brassica oleracea) | 150 m | 600 m |
| Kedluben (Brassica oleracea) | 150 m | 600 m |
| Kukuřice cukrová (Zea mays) | 500 m | 500 m |
| Květák (Brassica oleracea) | 150 m | 600 m |
| Lebeda (Atriplex hortensis) | 100 m | ? |
| Lilek (Solanum melongena) | 100 m | 300 m |
| Mangold (Beta vulgaris) | 300 m | 600 m |
| Meloun cukrový (Cucumis melo) | 150 m | 700 m |
| Meloun vodní (Citrullus lanatus) | 150 m | 700 m |
| Mizuna (Brassica rapa) | 150 m | 600 m |
| Mochyně dužnoplodá (Physalis philadephica) | 150 m | ? |
| Mochyně peruánská (Physalis edulis) | 12 m | ? |
| Mrkev (Daucus carota) | 150 m | 300 m |
| Okurka (Cucumis sativus) | 150 m | 700 m |
| Pak choi (Brassica rapa) | 150 m | 600 m |
| Paprika (Capsicum spp.) | 30 m | 300 m |
| Pažitka (Allium schoenoprasum) | 150 m | 300 m |
| Petržel (Petroselinum crispum) | 150 m | 300 m |
| Polníček (Valerianella locusta) | 50 m | 300 m |
| Pór (Allium fistulosum) | 150 m | 300 m |
| Rajče (Solanum lycopersicum) | 3 m / 12 m * | 100 m |
| Ředkev a ředkvička (Raphanus sativus) | 150 m | 300 m |
| Řepa (Beta vulgaris) | 300 m | 600 m |
| Salát (Lactuca sativa) | 3 m | 300 m |
| Slunečnice (Helianthus annuus) | 300 m | ? |
| Špenát (Spinacia oleracea) | 200 m | 600 m |
| Tuřín (Brassica napus) | 150 m | 400 m |
| Tykev muškátová (Cucurbita moschata) | 250 m | 700 m |
| Tykev obecná (Cucurbita pepo) | 250 m | 700 m |
| Tykev velkoplodá (Cucurbita maxima) | 250 m | 700 m |
| Vodnice (Brassica rapa) | 150 m | 600 m |
| Zelí hlávkové (Brassica oleracea) | 150 m | 600 m |
| Zelí pekingské (Brassica rapa) | 150 m | 600 m |
Zdroj: Tabulka zpracována dle vyhlášky č. 369 / 2009 Sb. a podle knih The Organic Seed Grower a The Manual of Seed saving.
* Pro většinu odrůd rajčata stačí izolace 3 m. Pro divoká rajčata, rajčata s bramborovým listem a všechny odrůdy s bliznou vyčnívající ven z květu platí větší izolační vzdálenost 12 m.
Proč je izolační vzdálenost pro zahrádkáře jiná než pro komerční osiváře?
Profesionální množitelé osiv musí dodržovat izolační vzdálenosti předepsané vyhláškou č. 369 / 2009 Sb. Ty se pro většinu plodin pohybují v rozmezí 100 – 1000 m.
Vyhláška je psána pro průmyslovou produkci osiv. Hektarové lány množitelských porostů ve volné krajině jsou extrémně náchylné k výměně pylu, tak je třeba dodržovat velké rozestupy.
Na zahradě je pravděpodobnost zkřížení nižší. Rozloha množitelských porostů je výrazně menší než na poli. Je rozdíl mezi hektarovým lánem paprik a záhonkem deseti rostlin. Menší počty rostlin na semeno znamenají menší riziko přenosu pylu, takže mohou být umístěny blíže.
Zahrada je většinou členitější a pestřejší ekosystém než monokulturní pole. Zahrady se často vyznačují vyšší diverzitou kvetoucích druhů rostlin, které lákají a „rozptylují“ opylovače. Tyto faktory rovněž do určité míry snižují pravděpodobnost sprášení dvou příbuzných odrůd.
Podmínky použití izolační vzdálenosti pro zahrádkáře
- Jsou pěstovány malé populace rostlin.
- V okolí se nevyskytují větší plochy plodiny stejného druhu (např. kukuřičné pole).
- Osivo je určeno pro vlastní potřebu, ne na prodej.
Překážky zkracují izolační vzdálenost
Je-li mezi dvěma odrůdami stejného druhu například vysoký živý plot, strom či budova, izolační vzdálenost může být nižší, než co uvádí tabulka. Rovněž pěstováním například okurek ve skleníku můžeme do určité míry snížit riziko sprášení se sousedem a izolační vzdálenost může být méně než uvedených 250 m.
Izolační vzdálenost není 100% záruka čistoty
Dodržení předepsané izolační vzdálenosti snižuje pravděpodobnost zkřížení na přijatelné minimum. Nikdy to však nelze brát jako stoprocentní garanci, že sprášení je zcela vyloučeno. Proto je při semenaření důležité provádět selekci a případné odlišné typy rostlin každý rok vyřadit. Tím odrůdu dočišťujeme.
Izolace je nutná jen u odrůd stejného druhu
Jak jsme si vysvětlili v článku o uchování čistoty odrůd, kříží se jen odrůdy stejných druhů. Druhový název je v tabulce uveden vždy latinsky. Pozor na druh Brassica oleracea, kam patří kapusta, růžičková kapusta, zelí, kedluben, kadeřávek – odrůdy těchto plodin se spolu mohou křížit a je třeba je izolovat.
Existuje několik výjimek, kdy se spolu mohou křížit i některé druhy:
- Klasická rajčata (Solanum lycopersicum) se mohou křížit s divokými rajčaty (Solanum pimpinellifolium).
- Ředkev (Raphanus sativus) se kříží s planou ředkví ohnicí (Raphanus raphanistrum).
- Salát (Lactuca sativa) se kříží s locikou kompasovou (Lactuca serriola).
- Paprika (Capsicum annuum) se kříží s jinými druhy paprik (Capsicum chinense, Capsicum frutescens).
Několik tipů aneb co z toho plyne pro semenaření na zahrádce?
- Při semenaření je důležité ještě před výsadbou naplánovat rozmístění odrůd na zahradě tak, aby byly dodrženy minimální izolační vzdálenosti.
- Chcete-li semenařit více odrůd jednoho druhu, zaměřte se na plodiny s nejmenší izolační vzdáleností. Jedná se o tzv. samosprašné druhy a patří sem rajče, hrách, salát a fazol. Množitelná semínka těchto druhů koupíte v Permasemínkách.
- Úplně nejjednodušší je pěstovat na zahrádce od každého druhu pouze jednu odrůdu. U druhů s větší izolační vzdáleností ale pozor na sousedy. Pokud bude soused v okruhu 150 m pěstovat jinou odrůdu okurky, hrozí sprášení.
- U dvouletých druhů jako je mrkev, kapusta, kadeřávek či celer většinou nehrozí sprášení se sousedy, protože kvetou až druhým rokem a málokdo je nechává na zahradě vykvést.
- U jednoletých druhů s větší izolační vzdáleností můžete semenařit každý rok jinou odrůdu. Většina semen si uchová klíčivosti 3 – 5 let, takže můžete mít v kolekci několik různých odrůd.
A co dělat, když se odrůda spráší s jinou?
- Zjistíte to většinou až následující rok, kdy Vám například rajče či dýně vytvoří plody jiného tvaru, barvy či chuti. U kukuřice lze zkřížení poznat již v prvním roce dle barvy či tvaru semen.
- Pokud ke zkřížení dojde, většinou to není žádná katastrofa. Důsledkem je větší pestrost plodů, barev, chutí a tvarů. I zkřížené rajče, meloun či cibuli můžete sníst.
- U tykvovitých pozor na hořce chutnající plody. Ty mohou obsahovat nebezpečné množství tzv. kukurbitacinů, které jsou toxické. Koncentrace těchto látek může v plodech narůst vlivem sucha, ale může to být i důsledek zkřížení např. s okrasnými dýněmi.
- Dokud zde budou Permasemínka, máte možnost začít vždy znovu s čistou odrůdou. V Permasemínkách dodržujeme přísnější izolační vzdálenosti, než jsou doporučení pro zahrádkáře, a v naší kolekci máme jen množitelná (nehybridní) semínka vhodná k semenaření.
- Občas může díky náhodnému zkřížení vzniknout nová odrůda. Pokud je kříženec něčím výjimečný, vezměte z něho semínka a zkuste v dalších letech provádět selekci. Vytvoříte si tak svou vlastní unikátní odrůdu. Známá odrůda salátu Král máje byla prý nalezena jako odlišný typ v porostu jiné odrůdy.
O autorovi: Marek Kvapil na rodinné farmě na Hané pěstuje nehybridní, množitelné a pestré osivo, které můžete koupit na e-shopu permaseminka.cz. Je lektorem a organizátorem kurzu Design permakulturní zahrady.
